Podle systému eVisitor, který zahrnuje turistický ruch v komerčních i nekomerčních zařízeních, jakož i námořní chartery (systém eCrew), bylo v Chorvatsku v loňském roce 20,6 milionu příjezdů a 108 milionů turistických nocí.
V roce 2023 Chorvatsko zaznamenalo nárůst o 9 % v počtu příjezdů a 3 % v počtu turistických nocí ve srovnání s rokem 2022. Ve srovnání s rokem 2019 zůstaly celkové výsledky napříč všemi ubytovacími kapacitami konzistentní. V komerčních zařízeních, jako jsou hotely, kempy a zařízení pro domácnost, však došlo ve srovnání s rokem 2019 k nárůstu přenocování o 1,2 %.
„Chorvatsko v uplynulém roce dále upevnilo svou pozici jedné z nejžádanějších evropských destinací. To je patrné nejen na výsledcích cestovního ruchu, ale i na dalších ukazatelích, jako jsou příjmy z cestovního ruchu, které by měly být rovněž rekordní. S ohledem na současnou situaci na emisních trzích a také na globální geopolitickou a makroekonomickou situaci lze říci, že rok 2024 bude náročný. Bude to však také rok, ve kterém prostřednictvím realizace našich propagačních aktivit a kampaní plánujeme udržet konkurenceschopnost chorvatského cestovního ruchu podporou udržitelnosti a kvality,“ uvedl Kristjan Staničićředitel Chorvatského turistického sdružení, vyjadřující poděkování všem profesionálům v oblasti cestovního ruchu za další vynikající turistický rok.
Při segmentaci výsledků cestovního ruchu Chorvatska podle krajů byl nejvyšší počet přenocování za poslední rok zaznamenán na Istrii (30 milionů nocí, +2% nárůst oproti roku 2022), Splitsko-dalmatské župě (20,2 milionu nocí, +3% nárůst) a Kvarner (18,5 milionu nocí, +1% nárůst).
„Těší nás návštěvnost a finanční výsledky cestovního ruchu v roce 2023 i to, že jsme v loňském roce realizovali řadu velmi důležitých aktivit, které přispějí k dalšímu řízení rozvoje cestovního ruchu. Měli jsme nejlepší předsezonu v historii a mimořádně úspěšnou posezonu, což naznačuje, že jsme na správné cestě k dosažení celoroční turistiky, jednoho z našich hlavních strategických cílů. Kromě toho byl přijat první komplexní zákon o cestovním ruchu, který nám poskytuje nástroje pro řízení cestovního ruchu směrem k udržitelnosti. Se zajištěnými finančními prostředky, jak prostřednictvím Národního plánu obnovy a odolnosti, tak státního rozpočtu, jsme vytvořili všechny předpoklady k tomu, abychom rok 2024 přivítali s velkým optimismem pro ještě silnější realizaci všech našich cílů,“ zdůraznil. Nikolina Brnjacministr turismu a sportu.
Mezi další kraje, které zaznamenaly nárůst počtu přenocování, patří Zadarská župa s 15,2 miliony nocí, Dubrovnicko-Neretvanská župa s 8,6 miliony nocí a Licko-senjská župa s 3,4 miliony nocí. Ve městě Záhřeb bylo za poslední rok zaznamenáno 2,5 milionu nocí, což představuje 13% nárůst ve srovnání s rokem 2022. Ve zbytku kontinentu bylo zaznamenáno celkem přes 2,6 milionu nocí, což také ukazuje 13% nárůst ve srovnání s rokem 2022. Co se týče destinací, nejvíce nocí v uplynulém roce zaznamenali Rovinj, Dubrovník, Poreč, Split a Umag.
Při pohledu na trhy hosté z Německa (23,6 mil. nocí), Chorvatska (13 mil. nocí), Slovinska (10,6 mil. nocí), Rakouska (8,4 mil. nocí), Polska (6,7 mil. nocí), České republiky (5,5 mil. nocí), Itálie (4,2 milionu nocí), Spojené království (3,7 milionu nocí), Maďarsko (3,6 milionu nocí), Slovensko (3,3 milionu nocí) a Nizozemsko (3,1 milionu nocí) zaznamenaly nejvyšší počet nocí za minulý rok.
V prosinci došlo k 17% nárůstu příjezdů a 10% nárůstu přenocování oproti roku 2022, celkem bylo v Chorvatsku zaznamenáno přes 394 tisíc příjezdů a 938 tisíc nocí. V prosinci zaznamenali hosté z Chorvatska (316 tisíc nocí), Slovinska (99 tisíc nocí), Rakouska (85 tisíc nocí), Bosny a Hercegoviny (66 tisíc nocí), Německa (62 tisíc nocí) a Itálie (47 tisíc nocí) nejvyšší počet přenocování. Mezi oblíbené destinace v prosinci patřily Záhřeb, Opatija, Split, Dubrovník, Poreč, Rovinj a Zadar.
Za zmínku stojí, že novoroční noc v Chorvatsku přivítalo téměř 90 tisíc hostů, což je přibližně o 12 % více než počet hostů, kteří v zemi přivítali konec roku 2022.
Autorem nebo překladatelem tohoto článku je: Redaktor Karel Smolík
Zdrojem fotografií v tomto příspěvku je: pixabay.com, freepik.com nebo pexels.com
croatiaweek.com