Kolik lidí s chorvatskými kořeny žije po celém světě

Chorvatsko má jednu z největších diaspor na světě ve srovnání s velikostí populace v zemi.

Abychom zjistili, kolik lidí s chorvatským původem žije v zahraničí, kde se většinou nacházejí a co by je mohlo pomoci vrátit do Chorvatska, oslovili jsme demografa Monika Balija, který působí na katedře demografie a chorvatské emigrace na Fakultě chorvatských studií Univerzity v Záhřebu.

Dobrý den Moniko, víte kolik Chorvatů skutečně žije v zahraničí?

Nedávná vlna emigrace a počet chorvatských emigrantů v posledních letech po vstupu Chorvatska do Evropské unie jasně naznačují, že velký počet Chorvatů žije mimo hranice Chorvatské republiky.

Pokud si vzpomeneme, že emigrace z Chorvatska, doprovázená několika velkými vlnami emigrantů, probíhá již několik století, je zřejmé, že chorvatští emigranti po celém světě se počítají v milionech a pro vlast poznamenanou přirozeným úbytkem je negativní vnější migrační saldo. , totální vylidňování, stárnutí populace a diskutabilní udržitelnost všech veřejných systémů závislých na demografických charakteristikách obyvatelstva, představuje velký demografický a ekonomický potenciál.

Intenzivní emigrace, zejména v obdobích jednotlivých emigračních vln, přispěla k tomu, že chorvatské emigranty dnes najdeme téměř na všech kontinentech.

Z evropských zemí žije nejvíce Chorvatů v Německu, z jihoamerických v Argentině, velké množství Chorvatů žije v USA, Kanadě a Austrálii. Uvedené země jsou spolu s Rakouskem, Belgií, Švédskem, Švýcarskem, Novým Zélandem aj. zeměmi klasické chorvatské emigrace, ve kterých žije odhadem 3,4 milionu Chorvatů a jejich potomků.

Druhou skupinu Chorvatů v zahraničí představují Chorvati v Bosně a Hercegovině, kterých bylo v době sčítání v roce 1991 asi 760 tisíc, zatímco dnes bychom to mohli odhadovat asi na 350 tisíc.

Kromě nich bychom k celkovému počtu Chorvatů v zahraničí, kde žije odhadem 200 000 lidí, měli přičíst chorvatské menšinové komunity v okolních evropských zemích.

Pokud si připomeneme, že první výsledky sčítání lidu z roku 2021 ukázaly, že v Chorvatské republice žije 3,88 milionu lidí, dojdeme k závěru, že Chorvatsko má více Chorvatů a jejich potomků mimo své hranice než v nich.

Kam se přestěhovala většina Chorvatů od vstupu Chorvatska do EU?

Vstup Chorvatska do Evropské unie kromě zintenzivnění předchozích emigračních trendů podmínil i změny v počtu a podílu emigrantů podle cílových zemí.

Například před vstupem Chorvatska do Evropské unie v roce 2012 se podle Ústředního statistického úřadu z celkového počtu emigrantů (12 877) nejvíce lidí vystěhovalo do Srbska (31,0 %) a Bosny a Hercegoviny (25,0 %), přičemž do zemí Evropské unie se vystěhovalo 30,1 % z celkového počtu vystěhovalých, z toho téměř polovina (1 883) se vystěhovala do Německa.

Podobné podíly jsou patrné i v roce vstupu do Evropské unie 2013, kdy se celkový počet vystěhovalých (15 262) vystěhoval do Bosny a Hercegoviny (26,8 %) a Srbska (26,2 %), přičemž 31,2 % z celkového počtu vystěhovalých emigroval do zemí Evropské unie.

Uvedené toky se týkaly především návratových a politicky a etnicky motivovaných migrací regionálního charakteru. Po vstupu Chorvatska do Evropské unie a otevření trhu práce členských zemí EU pro chorvatské občany lze jako nejatraktivnější destinace pro chorvatské emigranty označit Německo, Rakousko a Irsko.

Údaje Ústředního statistického úřadu ukazují, že v období od vstupu Chorvatska do Evropské unie do roku 2020 se z Chorvatska vystěhovalo asi 260 000 lidí a asi 150 000 emigrovalo do Německa, Rakouska a Irska.

Jako nejoblíbenější destinaci chorvatských emigrantů bychom mohli vyzdvihnout Německo, do kterého se v letech 2013 až 2020 vystěhovalo asi 120 000 lidí. V důsledku intenzivní emigrace chorvatského obyvatelstva do Německa bylo k 31. 12. 2020 426 tis. Chorvatů žijících v této zemi, téměř dvakrát tolik než v roce 2012 (DESTATIS).

Co dnes řídí emigraci?

Pokud se podíváme na období 21. století a data Ústředního statistického úřadu, Chorvatská republika zaznamenává od roku 2009 záporné migrační saldo.

Impuls k emigraci ve zmíněném období měl především ekonomický charakter; jako jsou nepříznivé ekonomické podmínky, klesající životní úroveň, klesající obecná míra zaměstnanosti, neschopnost najít trvalé zaměstnání v profesi atd. Se vstupem Chorvatska do Evropské unie a otevřením pracovních trhů členských zemí se výrazně zintenzivnil emigrační tok a v některých letech po vstupu do EU, např. v roce 2017, Chorvatsko zaznamenalo téměř 50 000 emigrantů.

Intenzita emigrace z Chorvatské republiky v období po vstupu do Evropské unie podnítila velké množství vědců a odborníků ke studiu rozsahu, směru a charakteristik nedávné vlny emigrace. Výsledky zmíněného výzkumu do značné míry potvrdily, že nedávná vlna emigrace není vedena pouze ekonomickými důvody.

Dalo by se tedy říci, že nespokojenost s celkovou situací v zemi, nejistá budoucnost v Chorvatsku a sociálně-politické (nedostatky) příležitostí jsou hnacími faktory emigrace z Chorvatska v období po vstupu do Evropské unie.

Nedávnou emigraci zbrzdila stále aktuální pandemie jen nakrátko, ale dá se očekávat, že v budoucnu se velký počet Chorvatů rozhodne znovu odejít do zahraničí, především kvůli důsledkům celého období pandemie na chorvatskou ekonomiku. . Pandemie samozřejmě zasáhla ekonomiky všech zemí světa, ale dá se očekávat, že ekonomické systémy vyspělých a západoevropských zemí, které jsou pro chorvatské obyvatelstvo atraktivní, se z pandemie mnohem rychleji vzpamatují a potíže tím způsobené.

Navíc po celé období pandemie stále do značné míry přetrvávají motivy, které vedly obyvatelstvo k emigraci v období před pandemií, přičemž k emigraci bude dále přispívat destabilizace ekonomiky.

Co může pomoci vrátit Chorvaty ze zahraničí zpět do Chorvatska?

Podíváme-li se na revitalizační modely obyvatel Chorvatské republiky z hlediska profese, kromě modelu zaměřeného na obyvatelstvo v zemi, tedy klasické populační politiky zaměřené na povzbuzení porodnosti, je druhý model zaměřen na na populaci mimo zemi a odkazuje na selektivní imigraci.

V posledně jmenovaném modelu bychom vzhledem k velkému bohatství emigrantů měli určitě využít toho, že mimo zemi máme několik milionů obyvatel s chorvatskou identitou.

Pokud vezmeme v úvahu údaje Ústředního statistického úřadu a některé průzkumy ukazují, že nejvíce emigruje mladá, práceschopná, potenciálně reprodukční a do značné míry vzdělaná populace, je jasné, jaký je potenciál.

Odpověď na otázku „Co může vrátit Chorvaty?“ není jednoduché a ani jedno opatření nestačí k serióznějšímu výsledku.

Vzhledem k tomu, že Chorvatsko od vstupu do Evropské unie zažívá intenzivní emigraci a po několik desetiletí nepřetržitý přirozený úbytek populace, Chorvatsko potřebuje korelovanou hospodářskou a populační politiku, tj. opatření, která mladým lidem, kteří jsou stále v Chorvatsku, zajistí jistou práci a bydlení.

Zvýšení kvality života ve vlasti samo o sobě povzbudí řadu emigrantů k návratu, a když k tomu připočteme přímá opatření zaměřená na ně, která se již jako úspěšné modely potvrdila v jiných zemích, jako je Irsko a Izrael, přijdeme na odpověď, že řešení jistě existuje.

Není to však tak jednoduché jako ten nedávno představený finanční pobídky,protože nemůžeme očekávat, že se velké množství emigrantů žijících v mnohem organizovanějších zemích, než je Chorvatsko, vrátí do země, odkud se obyvatelstvo rychle stěhuje.

Vzhledem k odlišným podmínkám Chorvatska není snadné napodobit modely a koncepce jiných zemí, nicméně je třeba je sledovat a zavádět vzhledem k budoucím aspiracím a potenciálním příležitostem. Chorvatsko potřebuje komplexní balíček opatření v oblasti všech veřejných politik zaměřených na zvýšení porodnosti, zpomalení emigrace, přilákání emigrantů k návratu a nových obyvatel do Chorvatska.

Jako nejpřímější systém v řešení této problematiky bychom mohli vyzdvihnout daňový systém, který by měl být nutně v souladu s cíli demografické revitalizace a žádoucího regionálního rozvoje země.

V první řadě je nutné zvýšit povědomí o významu lidských zdrojů pro celkový rozvoj země a následně strategicky přijímat opatření zaměřená na obyvatelstvo uvnitř i vně země.

Pokud jde o přímá opatření zaměřená na obyvatelstvo v zahraničí, můžeme zmínit povzbuzení rozvoje aktivit v Chorvatsku, kterými se chorvatští emigranti zabývají v zahraničí, nebo osvobození od daně z příjmu na určitou dobu pro všechny Chorvaty, kteří se v Chorvatsku registrují a zaměstnávají určitý počet lidí.

Tato opatření by měla být v souladu s podporou zahraničních investic, nasměrováním výroby do nejrychleji rostoucích hospodářských odvětví, reformou vzdělávacího systému atd., protože potenciální hospodářské oživení a nedostatek pracovních sil by mohly přilákat řadu emigrantů k návratu do Chorvatska.