Představena dvě dvojčísla dubrovnického časopisu: Od Marka Brueroviće, Luky Paljetka, Mihy Pracata, Mariji Jurić Zagorky až po odhalení Gundulićova pomníku

V malém sále Studentského domu v Dubrovníku byla představena dvě loňská dvojčísla Journal of Literature and Science ‚Dubrovník‘ (1-2/2023 a 3-4/2023). O časopisech hovořili členové redakční rady Davor Mojas (hlavní redaktor) a Slavica Stojan a Ivan Viđen. Přestože byl Darko Matičević ohlášen, nemohl se prezentace zúčastnit, protože mu bylo znemožněno.

Mojaš zdůraznil, že v Matici byli nuceni tvořit dvojčíslo z finančních důvodů, ale že to na jednu stranu také není špatné.

– Celkem je to přes 600 stran, 40 autorů, tolik a více textů… Od čísla k vydání máme nové autory a spolupracovníky, řekl Mojaš.

První dvě čísla přinášejí tematické stránky k 200. výročí básníkova úmrtí Marko Bruerović (1770 – 1823), stránky věnované obchodníkovi a mecenášovi Ignáce Amerlinga (1830 – 1913), 150. výročí narození Marije Jurić Zagorka a 500. výročí narození dubrovnického námořníka a mecenáše Míha Pracata. Stojan se zamyslel nad tématem Bruerović.

– O Marku Bruerovićovi se toho ví málo. Jen málo rodin v Dubrovníku nosí toto příjmení, ale nejde o jeho potomky. Byl synem francouzského konzula v Dubrovníku. Je největším dubrovnickým básníkem konce 18. a počátku 19. století. Jsme bezstarostný národ, který nemyslí na mnoho svých zasloužilých lidí, a tak jsme si na Brueroviće ani nevzpomněli. Nemá ani knihu a v Pěti stoletích chorvatské literatury je mu věnováno jen pár stránek, a to je škoda. Chtěl by mít celou knihu! Přišel do Dubrovníku, který se potápí, do města, které právě napadl Napoleon. Byl to frankofilský Dubrovník, kde šlechtična přivítala Napoleona s otevřenou náručí. Bruerović si v elitním prostředí Dubrovníku vedl dobře, i když pochází z pluku. Byl skromný, všichni se o něj zajímali, komunikoval s občany a věnoval jim básnické epištoly. Zanechal v chorvatské literatuře nesmazatelnou stopu, protože vytvořil skutečné portréty, skici z žánru, jako jsou koledy… Nevěříte, že Francouz může vstoupit do chorvatštiny takovým způsobem! Bruerović totiž nikdy neřekl, že je Chorvat, z Dubrovníku odešel jako Francouz, ačkoli adoptoval několik dětí z Dubrovníku a vzal je s sebou. Dal tomu jazyku tolik, že vytvořil skutečná umělecká díla. Psal latinsky, italsky, francouzsky, ale to nejkrásnější psal chorvatsky, uzavřel Stojan.

Viđen poznamenal, že rok 2013 byl 100. výročím Amerlingovy smrti, ale 10 let po tomto výročí se Matici podařilo získat pět textů, které hovoří o přínosu rodiny Amerlingů pro historii Dubrovníku v 19. století.

– Ty příspěvky jsou velké, od pomníku v Brsalje, Gundulićeva poljana… Všude, kam se v historickém centru otočíte, vidíte stopy rodiny Amerlingů. Na toto téma jsou texty Vladimír Palošikafra Josip Sopta a Kate Bagoje… Stejně jako Bruerović přijel do Dubrovníku, přijela do Dubrovníku i rakouská rodina Amerlingů a zanechala 90 procent svého majetku na charitu. Tímto tématem jsme se pokusili vyjádřit vděčnost za vše, co rodina Amerlingových udělala. V prvním dvojčísle z loňského roku máme také lahůdku: je součástí deníku Luka Sorkočevića ve skvělém překladu Ivone Fabrisová a Ante Šoljić. Jsou zde také nekrology jednoho z největších chorvatských a dubrovnických muzikologů don Miho Demovič (1934 – 2023), náš dlouholetý člen a následovník Nikša Violić (1952 – 2022) a našemu věrnému členovi, společníkovi a prvnímu prezidentovi obnovené dubrovnické pobočky Matice hrvatské Hrvoj Kačić (1932 – 2023), zdůraznil Viđen.

U druhého dvojčísla Mojaš zdůraznil, že téma je věnováno 80. narozeninám akademika Luky Paljetka.

– V uplynulém roce se konala četná vědecká setkání a literární setkání na počest 80. narozenin Luky Paljetka, proto bylo nutné a nutné, aby si jeho narozeniny připomněla i dubrovnická pobočka Matice Hrvatské. Zanechal důležitou a nevyhnutelnou stopu, kterou také sledujeme. Je to všestranný renesanční autor nejrůznějších zájmů, řekl Mojaš.

Tak píšou o Paljetce v druhém dvojčísle Krešimir Němec, Ivan Boskovič, Milovan Tatarin, Jelena Lužina, Milan Bešlić, Darko Matičevič a Tonko Maroević.

– Luko spolupracoval s mnoha skladateli… Ve skutečnosti nevíme, že by Luko Paljetak napsal mnoho písní, které se dnes zpívají. Je zde fotoalbum s obrázky z Lukova života, fotka Luky s maminkou před Sponzou nebo fotka, na které je jako Stanca ve hře… Popřejme našemu Lukovi pevné zdraví a o zbytek se postará on sám, uvedl Mojaš s tím, že publikace Matice „Glossy na parku (1-17); K 300. výročí schválení a vydání Kroniky sv. Blažeje“ ve druhém dvojčísle se připojila k připomenutí 15. výročí r. zápis svátku sv. Vlaha na Seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO.

Viđen na závěr dodal, že druhé číslo druhého čísla se věnuje tisíciletému výročí existence benediktinského kláštera v Lokrumu a také 130. výročí odhalení pomníku Gundulić v Dubrovníku.