Polský Chorvat, který jako první vynalezl kufr na kolečkách

S více než 1,4 miliardami lidí, kteří ročně podnikají mezinárodní cesty, je kufr s kolečky jedním z nejpoužívanějších produktů na světě. Příběh jeho původního vynálezce a jeho spojení s Chorvatskem však není příliš známý.

Zatímco Američan Bernard Sadow je ve skutečnosti připisován za vynález kolečkového kufru v 70. letech 20. století, byl to ve skutečnosti polsko-chorvatský umělec, který jej vynalezl jako první, téměř o 20 let dříve.

Patent na rolovací kufr byl udělen Sadowovi v roce 1972, ale Alfred Krupa vynalezl svůj rolovací kufr na kolečkách v roce 1954 v chorvatském městě Karlovac.

„Sadow připevnil na kufr čtyři kolečka a přidal pružný popruh. Jeho prvním maloobchodním klientem pro nový vynález byl Macy’s Department Stores. Kolem roku 1954 však polský/chorvatský malíř Alfred Joseph Krupa vynalezl kufr na kolečkách,“ píše Zajímavé inženýrství přední světová komunitní platforma pro inženýrství, technologii a vědu.

Kdo byl Alfred Krupa?

Alfred Krupa se narodil v Mikolow, Polsko v roce 1915 a poté, co v raném věku ztratil oba rodiče, byl vychován svou babičkou. Po studiu malby na Akademii výtvarných umění v polském Krakově unikl Krupa v roce 1943 ve věku 28 let z okupovaného Polska do Jugoslávie.

Krupa se přiženil do chorvatské rodiny Ožboltů z Gorski Kotar a většinu svého života mluvil chorvatsky.

Krupa se stal jedním z hlavních umělců Umění chorvatského antifašistického hnutí a po válce začal vystavovat své obrazy, které zahrnovaly portréty a krajiny v akvarelu, oleji, uhle, křídě a tužce. V roce 1946 začal Krupa vyučovat umění na střední škole Karlovac, kde zůstal až do svého odchodu do důchodu v roce 1971.

Krupa byl také horlivým vynálezcem a vytvořil řadu zajímavých vynálezů, včetně dnes oblíbené vyhlídkové lodi s proskleným dnem, lyží na chůzi po vodě, se kterými předvedl na chorvatské řece Korana, skládacího plátěného katamaránu, systému pro zabránění potopení lodí a boxerské rukavice, které by bylo možné nafouknout stlačeným vzduchem.

Místní noviny také uvedly, že Krupa byl vůbec prvním mužem, který v létě roku 1950 ve Vrbniku na ostrově Krk pod hladinou moře namaloval klasickou olejovou malbu na papír. Ručně si vyrobil potápěčskou masku z nákladních pneumatik a skla, hadičku na dýchání pod vodou a ke dnu přivázal sebe i malířský stojan. Tato díla vystavená v Záhřebu v roce 1951 se ztratila, ale kritici na něj útočili, že je „příliš bizarní“.

Všechny své vynálezy Krupa vytvořil ve svém rodinném domě v ulici Domobranska 8 v Karlovaci.

„Krupa se pokusil patentovat své vynálezy, ale poté, co kontaktoval úřady v Bělehradě v té době, a dokonce i britskou ambasádu, ale nakonec od této myšlenky upustil,“ píše Zajímavé inženýrství.

Tehdejší Krupovy myšlenky se u úřadů nesetkávaly s pochopením, na rozdíl od jeho práce umělce a sportovce. Krupa byl muž mnoha talentů, kromě umělce a vynálezce byl amatérským boxerem a praktikem bojových umění a také vyučoval střelbu na terč a šerm.

Byl také oceněn, kromě jiných vyznamenání, medailí za statečnost poté, co pomohl zachránit syna britského premiéra Winstona Churchilla Randolpha a členy americké 449. bombardovací skupiny, kteří byli nuceni přistát v Chorvatsku.

Alfred Krupa strávil 46 let v Chorvatsku až do své smrti v roce 1989 v Karlovaci.