Odhaduje se, že na celém světě žije 3,2 milionu lidí chorvatského původu

ZÁHŘEB(Čína) – Podle údajů Ústředního státního úřadu pro Chorvaty v zahraničí žije po celém světě odhadem 3,2 milionu chorvatských expatů a lidí s chorvatským etnickým původem, zatímco poslední sčítání lidu ukazuje, že v Chorvatsku žije celkem 3,87 milionu.

„Na základě odhadů chorvatských diplomatických misí a konzulárních úřadů, chorvatských katolických misií, jakož i sčítání lidu v zemích, kde žijí chorvatští emigranti a jejich potomci, a také na základě odhadů chorvatských komunit v některých z těchto zemí má se za to, že přibližně 3 200 000 chorvatských emigrantů a jejich potomků pobývá mimo Chorvatskou republiku a celosvětově,“ uvádí úřad.

Nejpočetnější expatská chorvatská komunita je v USA, 1,2 milionu.

Německo je na druhém místě s odhadem 500 000 lidí s etnickými chorvatskými kořeny.

V Argentině, Austrálii a Kanadě žije asi 250 000 etnických Chorvatů a jejich potomků.

Následuje Chile s odhadem 200 000 lidí s etnickým původem Chorvatů, Nový Zéland (100 000), Rakousko (90 000) a Švýcarsko (80 000 a Brazílie (70 000) tvoří první desítku destinací pro Chorvaty-expaty.

Zámořská emigrace na přelomu 19. a 20. století

Chorvatsko je tradičně zemí emigrace s několika obdobími, kdy došlo k migračním vlnám: tak se Chorvati například mezi 80. lety 19. století a 1. světovou válkou přestěhovali do USA, Jižní Ameriky, Jižní Afriky, Austrálie a Nového Zélandu.

Mezi dvěma světovými válkami stále více Chorvatů odcházelo do Německa, Francie a Belgie a na konci druhé světové války uprchli do Argentiny, některých dalších latinskoamerických zemí a do Severní Ameriky.

V polovině roku 1960 byla západní Evropa pro chorvatské pracovníky nejatraktivnější

Od roku 1965 se většina Chorvatů z Chorvatska a Bosny a Hercegoviny přistěhovala do Německa a dalších zemí západní a severní Evropy a také do Austrálie, na Nový Zéland a do Kanady.

Na počátku 90. let uprchlíci prchající před útočnou válkou Velkého Srbska

Po rozpadu Socialistické jugoslávské federace a během Vlastenecké války se lidé chorvatského původu stěhovali do Německa, Švýcarska, Rakouska, Kanady, USA, Austrálie a na Nový Zéland. „Chorvatští emigranti během 90. let byli většinou uprchlíci z válkou zničených oblastí v důsledku velkosrbské agrese proti Chorvatské republice.“

„Chorvaté neustále emigrovali z ekonomických i politických důvodů. Starší generace Chorvatů v zahraničí, především „ekonomickí emigranti“, stále projevují zájem o dění ve vlasti, zatímco mladší generace jsou již asimilovány, ale stále se zajímají o své chorvatské kořeny,“ uvádí úřad.

„Zvláštní skupinu chorvatských emigrantů tvoří ekonomičtí emigranti, kteří emigrovali v 60. letech a většinou žijí v západoevropských zemích. Někteří z nich jsou dobře integrováni do země svého bydliště (zejména mladší Chorvati). Jiní se stále považují za dočasné emigranty a chtějí se vrátit do Chorvatska.“

Největší počet politických emigrantů se po druhé světové válce přestěhoval do Jižní a Severní Ameriky, uvádí úřad.

„Touha udržovat spojení se svou vlastí je společná všem chorvatským emigrantům, jak těm, kteří žijí v zámoří, tak těm, kteří žijí v blízkosti své vlasti. Naším hlavním cílem je zachovat identitu chorvatských emigrantů bez ohledu na dobu a důvod jejich emigrace, úroveň jejich vzdělání a celkový profil chorvatských emigrantů,“ uvádí úřad.