Jak povzbudit diasporu k návratu do Chorvatska?

Osijek

Evropské země se kvůli nedostatku pracovních sil snaží přilákat více pracovníků ze zahraničí.

Chorvatsko se zaměřuje na povzbuzení svých vlastních emigrantů a jejich potomků k návratu prostřednictvím iniciativ jako „Vybírám si Chorvatsko“.

Tak jako HRT zprávy, podnikatelský inkubátor v Šibeniku a některé státní instituce ukazují, jak mohou navrátilci usnadnit adaptaci nově příchozích a působit jako katalyzátory pro další návraty.

Jedním z prvních obyvatel podnikatelského inkubátoru v Šibeniku je Antonio Meić, navrátilec z Německa.

Po deseti letech v Berlíně se rozhodl dát si krátkou pauzu od života v zahraničí a Chorvatsko se stalo jeho ideálním místem pro život. Meić zdůrazňuje, že Chorvatsko nabízí lepší podmínky pro podnikání se stejnou podporou EU a rozmanitou intelektuální komunitou.

„Můj počáteční plat v Německu byl před deseti lety asi 5000 eur měsíčně a 100 metrů čtverečních byt v krásné části Berlína stojí 700 eur. To umožnilo dobrý život. Nyní nájmy přesahují 3000 eur, zatímco platy se výrazně nezvýšily,“ řekl Meić HRTs tím, že plat 7-8 000 eur nyní poskytuje průměrný životní styl.

Oceňuje také kvalitu života s pláží vzdálenou pouhých devět minut a krásnou přírodou, která je podle něj s Berlínem nesrovnatelná.

Demografie je výzvou v celé Evropě a nutí členské státy hledat způsoby, jak povzbudit své expatrioty k návratu.

Opatření sahají od značných podnikatelských úvěrů během pandemie COVID-19 v Německu až po osvobození od daně z příjmu v Itálii. V roce 2022 zavedla chorvatská vláda aktivní politiku zaměstnanosti.

Iniciativa „Biram Hrvatska“ nabízí pro chorvatské navrátilce dotace ve výši až 27 000 EUR.

V letech 2022 až 2024 bylo přijato 715 žádostí, z nichž 471 bylo schváleno, v celkové výši 3,5 milionu EUR v grantech.

Ante Lončar, ředitel chorvatské služby zaměstnanosti, poznamenal, že po obdržení až 20 000 EUR na základě svých obchodních plánů mohou navrátilci získat dalších 7 000 EUR na pomoc s přemístěním do Chorvatska.

Maria Florencia Luchetti, která získala doktorát ze společenských věd v Buenos Aires, si splnila svůj sen přestěhovat se do Chorvatska tím, že si zajistila pozici vedoucí výzkumné pracovnice v Institutu pro migraci a etnicitu.

Rozdělit

„Teď mám za cíl pomáhat ostatním. Proto máme projekt ‚Od příjezdu k pobytu‘. Známe překážky, a to není všechno dokonalé, ale také víme, jak je překonat. Musíte být dobře informovaní, připravit si všechny dokumenty, vědět, kam jít, a mít dostatek trpělivosti. Není to nemožné,“ řekl Luchetti.

Argentinští Chorvati jsou velmi přizpůsobiví, přežili inflaci nad 200 %, i když čelí jistým předsudkům.

„Největším předsudkem je, že nepálští pracovníci jsou považováni za lepší, protože jsou tišší a méně si stěžují. V Argentině máme přísloví „Ce no sora no mama“ – „Kdo nepláče, nedostane najíst.“ Musíte bojovat,“ dodal Luchetti.

Podle chorvatské služby zaměstnanosti (HZZ) zájem o zaměstnání v Chorvatsku raketově roste.

„Nyní, když se Chorvatsko stává imigrační zemí s vysokou poptávkou po pracovní síle, se musíme ptát, zda máme selektivní migrační politiku a koho chceme přilákat,“ řekla Marina Perić Kaselj, ředitelka Institutu pro migraci a etnicitu.

Vysoce vzdělaní odborníci přicházejí se svými rodinami, což má dopad jak na ekonomiku, tak na demografii.

„Především v odvětvích, která nám chybí, jako je zdravotnictví, IT a cestovní ruch. Jsou také ochotni přijmout méně kvalifikovaná zaměstnání, dokud se nenaučí jazyk,“ řekl Perić Kaselj.

Nicméně, zatímco na stipendiích v Croaticum, populárním chorvatském jazykovém programu, nemohou pracovat.

Záhřeb

HZZ podporuje učení chorvatštiny prostřednictvím systému poukázek, ale zaměstnavatelé musí program spolufinancovat, což ne všichni jsou ochotni udělat.

Nově zřízené ministerstvo demografie a imigrace má před sebou spoustu práce a plánuje spolupráci se všemi relevantními institucemi. Jak Kaselj uzavřel: „Abychom měli úspěšná opatření, musíme porozumět naší diaspoře.“