Vrnik – ostrov, kde v Dalmácii začalo kamenotesání

Vrnik (Foto kredit: Anto/CC BY-SA 3.0)

Už jste slyšeli o ostrově Vrnik nedaleko ostrova Korčula? Zde leží kamenosochařské kořeny celé Dalmácie.

Bohatá minulost tohoto ostrova sice pominula, ale díky projektu „Psáno do kamene“ studentů střední školy Petra Šegedina na Korčule ji ožívá.

„Obyvatelé ostrova Brač se odtud naučili těžit kámen. Bratři Fabrisové se přestěhovali na Brač a naučili místní obyvatele těžit kámen. Na Humu je kostel zasvěcený bratrům Fabrisovým. Nepamatuji si přesný rok, ale tady začalo zpracování kamene v Dalmácii,“ řekl obyvatel Vrniku Jadranko Foretić. HRT.

„Náš kámen se nachází po celém světě – z Bílého domu ve Washingtonu, který zahájil stavbu kamenem z Vrniku, prvními dvěma řadami kamene a čtyřmi dvanáctimetrovými sloupy. Hagia Sophia byla opravena vrnickým kamenem, stejně jako Stradun, rektorský palác, kostel sv. Blažeje, katedrála sv. Jakuba v Šibeniku, budovu maďarského parlamentu a vídeňskou radnici,“ říká Jadranko, který dodnes uchovává některé nástroje, které používal jako pomocník posledního kamenosochaře na ostrově.

Studenti střední školy Petra Šegedina na Korčule vytvořili projekt „Psáno do kamene“, který upozorňuje na kamenosochařskou historii ostrova. S tímto projektem získali druhé místo na Festivalu excelence v Solinu.

„Spojili jsme tradici s moderností, oživili jsme Vrnik a jeho srdce – kamenosochařství,“ říká Glorija Petković, učitelka chorvatského jazyka a literatury na střední škole Petra Šgedina.

„Naším prvním cílem bylo uctít staré kamenosochaře, kteří zde žili a pracovali a těžili kámen, který nemá ve světě obdoby. Naším druhým cílem, neméně důležitým, bylo naučit naše studenty důležitosti zachování kulturního a historického dědictví a tradic tohoto ostrova,“ poznamenává Ines Peručić Blitvić, učitelka na střední škole Petra Šegedina.

„V rámci projektu jsme vytvořili brožuru, která dokumentuje vrnické zvyky, jazyk, některé anekdoty o lomu, techniky těžby kamene a další,“ říká studentka Eva Depolo.

„Vrnik jsme navštívili několikrát, setkali jsme se s místními, kteří s námi sdíleli různé příběhy, a to vše zahrnuli do našeho filmu. Shromáždili jsme videa z lomů, kostelů, škol a samotného Vrniku a sestavili je do jednoho videa,“ řekla studentka Marta Bakarićová. HRT.

Dnes je Vrnik domovem pouhých čtyř lidí, v minulosti to bylo o čtyři sta lidí, z nichž všichni pracovali s kamenem.

Kostel na Vrniku (Foto kredit: Anto/CC BY-SA 3.0)

Nebyli tam žádní rybáři ani zahrady; vše pocházelo z Korčuly. Aby dětem usnadnili dojíždění do školy na Korčulu, postavili na ostrově školu.

Dnes je v budově restaurace, v horním patře se dochovala učebna jako připomínka minulého života ostrova. Přestože se všichni obyvatelé Vrniku již dávno odstěhovali, vracejí se v létě na ostrov, aby zde oslavili svátek Panny Marie Škojské, své patronky.

(Foto kredit: Anto/CC BY-SA 3.0)

Plánuje se zřízení kamenosochařského muzea, které návštěvníkům umožní ponořit se do historie a objevit význam kamene pro život ostrova Vrnik.