Pocta chorvatské hudební legendě Oliverovi






Pocta Oliveru Dragojevičovi: Bez Olivera už hudba nikdy nebude stejná

Oliver (PR/soukromé album/snímek obrazovky)

V tento den před šesti lety prohrál legendární chorvatský zpěvák Oliver Dragojević svůj boj s rakovinou plic. Oliver zemřel 29. července 2018 v nemocnici ve Splitu ve věku 70 let.

Oliver si užil kariéru trvající čtyři desetiletí, která zahrnovala nespočet velkých hitů. Jako jeden z mála vystupoval také v Carnegie Hall (New York), Royal Albert Hall (Londýn), Olympii (Paříž) a Opeře v Sydney.

Dnes, v den výročí jeho úmrtí, bude populární rádio Bravo celý den hrát pouze jeho hity.

Níže je pocta skvělému zpěvákovi od Frances Vidakovic.

Říká se, že „oči jsou okna do duše“, ale když přijde řeč na Chorvaty a vášnivý způsob života, i slepý muž by v nás mohl číst jako v otevřené knize poslechem naší hudby. Hudba je bezpochyby nedílnou součástí chorvatské identity: protkaná naší kulturou, podbarvující všechny naše vzpomínky a pouto, které spojuje jednu generaci s další.

V hudební špičce vždy stála legenda Oliver Dragojevic. Narodil se 7. prosince 1947 ve Vela Luka na ostrově Korčula a byl to zpěvák, který byl během své kariéry tak ikonický, že ho Chorvaté označovali pouze křestním jménem.

Když 29. července 2018 přišla zpráva, že zemřel ve věku 70 let, země truchlila nad ztrátou svého nejtalentovanějšího a nejtrvalejšího zpěváka, jehož diskografie trvala téměř čtyřicet let.

Pro mě to byl jediný svého druhu, hudebník s vlastním jedinečným stylem. Jeho hlas zněl hypnoticky hypnoticky, bez ohledu na to, co zpíval, uklidňující, ale hluboce silný. Jeho texty byly jednoduché, ale poetické, něco, co jsme nejen slyšeli, ale i cítili.

Nevím, jak to udělal, ale nějak se mu podařilo vtěsnat a vyjádřit všechny pocity, které jsme v sobě měli, do každé jednotlivé písně. Měl dar, který nebylo možné zabalit do mašle.

Pozdní chorvatský hudební velikán Oliver Dragojević vzpomínal v den svých narozenin

(Fotokredit: Frka/CC BY-SA 3.0)

I když je nemožné skutečně porovnat skóre hitových singlů, které vydal v průběhu let, zde jsou Top Ten Oliverovy písně, které se mi vybaví, kdykoli si vzpomenu na tuto chorvatskou legendu.

Každá z následujících písní vstoupila v průběhu let do sféry kultovního statusu, nikdy nezapomenuta, stále živá a milovaná mnoha, v minulosti, současnosti i mimo ni.

Mých deset nejoblíbenějších písní Olivera

1. CÍSAŘOVNA

Celý život jsem o ní jen mlčel,
najít cestu k jejímu srdci,
Celý můj život bylo moje tělo bez ní,
kvete bez vody.

Jak se dá vůbec vyjádřit dokonalost této písně? Napsal Gibonni a hrál s čistým srdcem a duší, je to jednoduchá píseň o lásce, která se nikdy nenaplnila. Na slovech ani hudbě není nic vysloveně zemského, ale zároveň je toho víc než dost. Jako všechny skvělé věci je zde celek mnohem větší než všechny menší části dohromady.

2. BEZ VÁS

Bez tebe slunce zmizí
Poprosím ostatní o trochu lásky
Bez tebe, můj jediný
Pro koho budu žít
Pro koho zemřít, bez tebe.

Úchvatná a pulzující emocemi mi naskočila husí kůže, když jsem tuto píseň slyšel poprvé. Po letech se stále cítím stejně. Je to tak podmanivá, strašidelná melodie, která by svedla i cizince, přestože jí nerozumí ani slovo.

3. ODPUSŤ MI PAPEŽI

Odpusť mi, papeži
Všechna ta sprostá slova
A teď můj život
Na obrázku ze života
Odpusť mi, papeži
Teď ti rozumím
Při pohledu na váš obrázek
Dívám se na sebe

Čím jsem starší, tím víc si vážím této písně o synovi, který později v životě prostřednictvím životních zkušeností zjistí, že má se svým otcem společného mnohem víc, než si původně myslel.

4. A KDYŽ KE MNĚ PŘIJDETE

A když ke mně přijdeš
A vrať mi můj úsměv
Všechno utrpení a bolest
Můj život skončí
V bezesných nocích
volám ti
Když přijdeš ke mně
A jako všichni ostatní začínáme
Žít v míru

Tato píseň měla vždy slabost v mém srdci, protože ji napsal můj první bratranec, skladatel Vinko Barcot, pro Olivera. Melodická a srdečná, tato píseň je nepopiratelně krásná a upevnila Oliverovo místo jako největší hudební superstar, jakou kdy Chorvatsko vyprodukovalo.

5. SEN UMÍRÁ DVAKRÁT

Můj život, sen umírá dvakrát
Umírá pro nyon
Poprvé, když ten sen vidím já
Podruhé odešla
Můj život, sen umírá dvakrát
Umírá po ní

Další píseň, která dokonale vystihuje bolest z toho, že se musíte rozloučit s něčím, co jste si přáli držet v náručí navždy.

6. ŽLUTÉ LISTY LÁSKY

I já se dnes v noci stanu motýlem
A neuroníš pro mě slzu
Kde spí má duše
To se nikdy nedozvíš
Žluté listy lásky mě přikryjí, má drahá

Vydáno v roce 1987, kdy jsem strávil dlouhé léto v Chorvatsku, jako dvanáctiletý jsem vůbec nevěděl, co ta píseň znamená, ale přesto jsem si ji okamžitě zamiloval od prvního okamžiku, kdy jsem ji slyšel.

7. NEMÁM VÍRU V LÁSKU

Vzal jsem si ji
Takhle bych neuschnul
Stárnu a nevěřím v lásku
Snil jsem o svých dětech
Oslovil je jejím jménem
Stárnu a nevěřím v lásku
Stárnu a nevěřím v lásku

Tato píseň dokáže dokonale zachytit každou emoci o touze po lásce, která se nikdy nenaplnila. Bolest z toho, že nikdy nenajdeme lásku, je téměř hmatatelná. Oliver nepotřeboval řeku slz, aby se podělil o svou bolest – jeho slova prostě stačila.

8. RACEK A JÁ

Ve výšce, když slunce
Vztek souhlasu nás rozsévá
A že na tvém nebi nic není
Není to vlastně ani na moři, eh – můj racek

Toto je píseň, která vyšla v roce 1977 a která jako první dostala Olivera na mapu a díky níž jsme se všichni cítili, jako bychom byli také holubicí vznášející se po obloze.

9. CO JE VZTEK LÁSKA

Připomeňte mi, o čem je láska
A být alespoň na chvíli zamilovaný
Jaký vztek, jaký vztek láska
A být alespoň na chvíli zamilovaný

V průběhu let Oliver zpíval o všech aspektech lásky, ale tenhle mě opravdu zastavil a přinutil mě přemýšlet: co je to na lásce a být zamilovaný alespoň na chvíli?

10. MŮJ DOPIS

Můj dopis letí k ní
A udýchaná slova k ní
Sbalit jí nosič
V srdci je živá rána
Jen ona ví, jak přihazovat

Více bolesti, více touhy, více čistých emocí se rozlilo do písně, která byla vydána v roce 2004 a díky níž jsme si všichni uvědomili, že Oliver bude pokračovat ve skvělé hudbě až do samého konce.

Konečně:

Je třeba říci, že tyto písně jsou nepochybně pouze špičkou ledovce, pokud jde o kompilaci nejlepších Oliverových písní, které kdy byly vydány. Oliver byl plodný hudebník s bezpočtem písní, které měly schopnost sáhnout hluboko a navždy zanechat nesmazatelný otisk v naší duši.

Během let jsem si všiml, že stejně jako vzpomínky, i hudba nikdy neumírá, ale žije v nás navždy. Každý z nás má svou vlastní sbírku písní, které se nás okamžitě a nevysvětlitelně dotknou způsoby, které jsou mimo chápání.

Všichni jsme v životě zažili okamžiky, které bychom si přáli, abychom mohli zmrazit snímek na věčnost. Pro mě se tyto okamžiky častěji vyskytovaly s Oliverovou písní, která mě serenádovala v pozadí a dráždila svými emocemi. Teprve teď vidím, že píseň byla skutečně v popředí této příležitosti.

Jediné, co teď musím udělat, je slyšet konkrétní melodii a jsem okamžitě přenesen zpět do času a místa, kde byly tyto vzpomínky vytvořeny a stmeleny přesně stejnou hudbou na pozadí.

Potřebuji slyšet jen pár sekund Moje první láska a já se okamžitě přenesem zpět do jiného času a na jiné místo – starý kamenný komín mého prarodiče v mé malé vesničce Pupnat, kde jsme v zimě roku 1995 protančili celou noc při opakování této písně.

Štěstí je tam, kde jsi byla první skladba na staré kazetové mix-tape od jednoho z mých nejlepších přátel v Chorvatsku, kterou jsem zbožně poslouchal i dlouho poté, co takové kazety přestaly být zastaralé.

Nadalina připomíná mi to všechny ty pozdní večery na chorvatských tancích, na které mě moji rodiče brávali jako dítě, kde jsem ležel napříč sedadly a nechal si na sebe jemně nasadit bundu, aby mě zahřála, jakmile usnu.

Olivierova hudba v nás za ta léta odhalila všechny vrstvy emocí – radost, štěstí, smutek a někdy i zoufalství – ale společným jmenovatelem každé písně je její schopnost zatahat za naše srdce. Olivere Dragojeviči, ať odpočíváš navždy v pokoji. Už nikdy nebude nikdo tak skvělý a úžasný jako ty.

DALŠÍ PAMÁTNÉ ZMÍNKY

Schodiště
Štěstí bude tam, kde jsi
Nechtěla
Můj Lipi Andele
Co jsi dělal?
Nadalina
Pod zlatým sluncem
Dobré ráno Tugo
Kdo jsem, abych tě soudil
Moje první opilost

<span data-mce-type=”bookmark” style=”display: inline-block; šířka: 0px; přepad: skrytý; výška řádku: 0;” class=”mce_SELRES_start”></span>





Autorem nebo překladatelem tohoto článku je: Redaktor Karel Smolík
Zdrojem fotografií v tomto příspěvku je: pixabay.com, freepik.com nebo pexels.com

croatiaweek.com

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *