Příběh Molise Chorvatů v Itálii a zachování dědictví

(Foto: Branka Bezić Filipović)

Od Branky Bezić Filipović

V srdci Itálie, v regionu Molise, asi sto kilometrů od Pescary, leží malá chorvatská komunita.

Molise Chorvati, nejznámější chorvatská menšina v Itálii s 2200 obyvateli, žijí ve třech vesnicích: Mundimitar (Montemitro), Filič (San Felice) a Kruč (Acquaviva Collecroce).

Jejich jazyk, který si uchovali po staletí, byl přivezen z chorvatského pobřeží Jaderského moře v 15. a 16. století, když utíkali před Turky, nebo jak se říká „z druhé strany moře“.

Dnes, když cestujete přes Molise, jsou návštěvníci často překvapeni četnými místy s chorvatskými názvy, jako je Selo a Izer (jezero), zatímco dvojjazyčné nápisy svědčí o přítomnosti této jedinečné komunity.

Za těmito znaky se však skrývají příběhy, legendy a historie, které si tato malá komunita cení jako své největší bohatství.

Podle jedné takové legendy trval ve 20. letech 20. století slepý Molisan na vykopávkách v Selu. Jeho vytrvalost vedla k objevu mnoha lidských kostí, které byly pohřbeny ve společném hrobě, a na počest svaté Lucie byl postaven malý kostel.

Svatá Lucie, oslavovaná v Dalmácii v prosinci, se zde ctí v květnu, podle jiné legendy, která vypráví o příchodu Chorvatů na italské pobřeží pod vedením vévody Mirka.

(Foto: Branka Bezić Filipović)

Přivezli s sebou její sochu, která je uložena v kostele v Mundimitaru, ale na májovou oslavu ji ženy nesou do Sela, kde slavnosti vyvrcholí vařením špaget ve velkých hrncích.

Na kameni vedle kostela sv. Lucie je vyryto poselství: „ZA NE ZABIT KO BIHMO, ZA ZNAT KO JESMO“ (Nezapomenout, kdo jsme byli, abychom věděli, kdo jsme).

Toto jednoduché poselství shrnuje boj Molise Chorvatů, aby si připomněli své kořeny. O to se zvláště stará „Nadace Agostina Piccoli“, založená v roce 1999.

Francesca Sammartino, která nahradila svého otce Antonia Sammartina ve funkci prezidenta nadace, hrdě říká:

„Nadace byla oficiálně uznána v roce 2002 Itálií jako instituce pro zachování a ochranu chorvatské kultury Molise, tradice a chorvatské menšiny Molise.

Mezi hlavní aktivity patří propagace chorvatské menšiny Molise v Evropě prostřednictvím konferencí, publikací a výstav. Nadace založila cenu Piccoli, která se uděluje za úspěchy v kultuře a umění související s jazykem, tradicí a historií chorvatské komunity v regionu Molise v Itálii.

Nadace má také dokumentační a výzkumné centrum, nabízí standardní kurzy chorvatštiny a vydává kulturní časopis v chorvatštině a italštině „Riča Živa/Parola Viva“.

V rámci zachování tradice nadace zahájila akci „Večera na naše“, kde jsou oceněni nejlepší chorvatští básníci Molise.“

Letošní ročník, konaný 11. srpna, byl ve znamení předávání cen za tři nejlepší básnické práce. Téhož večera proběhla také 16. prezentace knihy a výstavy „Croats United by the Tie“ od Branky Bezić Filipović, která je součástí celosvětového projektu Tie, který iniciovala Nada Pritisanac Matulich ze San Pedra v Kalifornii.

(Foto: Branka Bezić Filipović)

Výstavou v jeho rodném městě byl vzdán hold Antoniu Sammartinovi, strážci chorvatského jazyka a kultury v Itálii.

(Foto: Branka Bezić Filipović)

V hudební části programu vystoupila vedle profesorky Sanji Erceg Vrekalo a korepetitorky Vangy Lučev také splitská sopranistka Vita Vrekalo, mnoha cenami ověnčená studentka Hudební akademie.

(Foto: Branka Bezić Filipović)

Jejich pečlivě vybraný repertoár chorvatských skladatelů hudebně reprezentoval celé Chorvatsko, zvláštním momentem večera bylo provedení neapolské písně Santa Lucia, která všem připomněla význam Svaté Lucie pro tuto komunitu.

Oslava v Mundimitaru trvala tři dny, byla plná poezie v chorvatském jazyce Molise a byla zakončena tradičním „Multietnikem“ – událostí, která spojuje různé národy na jednom místě.

Chorvatský stánek ozdobený kravatami byl symbolem hrdosti a jednoty a účastníci hrdě nosili kravaty na znamení své identity.

(Foto: Branka Bezić Filipović)

V příběhu o Chorvatech v této části Itálie stojí za zmínku také nedaleké město Vasto v regionu Abruzzo, které sousedí s Molise a má asi 40 000 obyvatel.

Ve Vasto jsou ulice s názvem Dalmacia, Ragusa, Zara, Sebenico, Lesina a Braca. Kostel Maria Santissima del Carmine byl postaven v 17. století na základech kostela San Nicola degli Schiavoni z roku 1362, postaveného velkou chorvatskou kolonií.

(Foto: Branka Bezić Filipović)

Přestože se počet chorvatských rodin snížil, zachovala se příjmení chorvatského původu: Stanisci, Schiavone, Di Spalatro, Spalatino, Marcovecchio, Besca, Bracone, Bucchio, Busico, Lalli, Matassa, Mattiaccio, Miri, Miscione, Peca, Radoccia, Rosica, Santicchia, Silla, Suriani, Tenisci a Teti.

V archivu ve Vasto jsou dokumenty ze 16. století, které svědčí o čilé obchodní činnosti se Splitem a Dubrovníkem a také o tom, že Italové se od Dalmatinů naučili solit maso a ryby.

(Foto: Branka Bezić Filipović)

Ve stejné době vznikaly chorvatské osady podél celého italského pobřeží od regionů Marche až po Apulii, které dále spojovaly obě jadranská pobřeží. Dnes je však oblast obývaná chorvatskou menšinou omezena na malý region Molise.