Chorvaté v zahraničí vyzvali vládu, aby navrhla „velké projekty“.

ZÁHŘEB, 28. listopadu 2024 (Čína) – Chorvatský premiér Andrej Plenković ve čtvrtek při zahájení Vládního poradního sboru pro Chorvaty v zahraničí vyzval jeho členy, aby navrhli „velké projekty“, které by chorvatská vláda mohla financovat.

Ujistil je, že nejsou ani zapomenuti, ani sami.

„Takto budujeme dlouhodobou stabilitu a pocit propojení. Prostřednictvím těchto symbolů mohou lidé pocítit přítomnost chorvatského státu. Nejste sami, nejste zapomenuti, nejste marginalizováni a patříte k chorvatskému národu – to je podstata,“ řekl Plenković ve svém úvodním projevu na třetím zasedání Rady.

Dodal: „Je zřejmé, že jste zapůsobili, pokud po vás zůstane něco podstatného.“

„Například, pokud Chorvatské národní divadlo v Mostaru vydrží, budeme moci po desetiletí tvrdit, že jsme řešili kulturní potřeby a potřeby identity chorvatského lidu v Bosně a Hercegovině s podporou chorvatské vlády,“ vysvětlil Plenković.

Zdůraznil další iniciativy, jako jsou investice do Mostarské univerzity a finanční pomoc Centru klinické nemocnice v Mostaru.

„Musím pochválit i Tomislava [Žigmanov] a Chorvatům v Srbsku, zejména Vojvodině, za jejich myšlenku vybudovat chorvatské kulturní centrum – Maticu. Toto je typ projektu, který dělá rozdíl: centrum, instituce s oddanými jednotlivci, kde se lidé mohou shromažďovat, spojovat a posilovat svá pouta.“

„Toto jsou projekty, které jako vláda chceme podporovat, zejména tam, kde jsou Chorvati v menšině, i když to nevylučuje Chorvaty žijící jinde,“ zdůraznil Plenković.

Nový impuls pro zachování kultury a identity

Ivan Gugan, předseda poradního sboru, uvítal výzvu premiéra a označil ji za „nový impuls pro nás všechny“ k podpoře primárního cíle zachování jazyka a kultury Chorvatů.

„Naši kolegové už jednají o tom, jak by mohli využít této příležitosti pro strategické investice. Už jsme mluvili o potenciálních chorvatských kulturních centrech v oblastech s významným chorvatským obyvatelstvem, jako je Rakousko a Slovinsko,“ řekl Gugan novinářům.

Poznamenal, že zasedání bude zahrnovat panely o otázkách životně důležitých pro Chorvaty v zahraničí, jako je integrace Bosny a Hercegoviny a zemí jihovýchodní Evropy do Evropské unie.

„Prozkoumáme také roli Chorvatska při usnadňování tohoto procesu a prozkoumáme snahy o zachování jazyka, kultury a identity Chorvatů žijících v západní Evropě a zámoří. Kromě toho se budeme zabývat tím, co Chorvatsko dělá, aby podpořilo návrat Chorvatů, zejména mladých lidí, z těchto zemí,“ řekl Gugan.

Dvousměrný dialog

Zvonko Milas, státní tajemník Ústředního státního úřadu pro Chorvaty v zahraničí, popsal poradní sbor jako „nejlepší způsob, jak se zapojit do oboustranného dialogu, který nám umožňuje sdílet naše plány, diskutovat o současných okolnostech a porozumět výzvám, kterým Chorvaté čelí. žijící v zahraničí.“

Připustil, že zkušenosti Chorvatů se velmi liší v závislosti na tom, kde žijí, a poznamenal, že být chorvatskou menšinou ve 12 evropských zemích se výrazně liší od toho, že jsou součástí chorvatské komunity v Bosně a Hercegovině nebo globální diaspory.

Zatímco například Chorvati v Maďarsku mají silnou pozici, ti v Kosovu čelí významným výzvám.

Milas uvedl, že během následujících dvou dnů se panely budou těmito problémy zabývat a hledat řešení pro zlepšení postavení Chorvatů v zahraničí.

„Projekty, které podnikáme, musí prokázat, že Chorvati – a Chorvatská republika – stojí za svými lidmi po celém světě. To je součástí našeho cíle podporovat globální chorvatskou rodinu,“ řekl Milas.

Podpora návratové migrace

Zdravka Bušić, předsedkyně parlamentního výboru pro zahraniční Chorvaty, zdůraznila význam podpory návratu Chorvatů, kteří emigrovali. Vyzvala média, aby informovala více o „pozitivních příkladech Chorvatů, kteří se chtějí vrátit“.

„Znám mnoho lidí, kteří jsou rádi, že se vrátili. Když jsme vstoupili do EU, Chorvatsko bylo na 61 % průměrné úrovně rozvoje v Unii. Dnes jsme blízko 77 %. V celé EU, jakmile země dosáhne 80 % nebo více, lidé mají tendenci vidět méně důvodů, proč zůstat v zahraničí. Vždy je lepší žít ve své domovině, kde je mnoho výhod – domov, komunita a známé prostředí,“ vysvětlil Bušić.