Chorvatsko, které potřebujeme – výzvy integrace zahraničních pracovníků

Záhřeb

Konference pořádaná Večernji List s názvem „Chorvatsko, které potřebujeme – výzvy integrace zahraničních pracovníků“, spojila politiky a řadu zaměstnavatelů.

Předseda chorvatského parlamentu Gordan Jandroković se zabýval rostoucími výzvami integrace zahraničních pracovníků a zdůraznil potřebu jasných politik, protože Chorvatsko zažívá rychlý hospodářský růst a rostoucí příliv mezinárodní pracovní síly.

Jandroković diskutoval o novelách cizineckého zákona, které mají být brzy předloženy na zasedání vlády a byly předloženy na konci února, a také o politice související se zaměstnáváním zahraničních pracovníků.

Zdůraznil, že otázka zahraniční pracovní síly a její integrace je aktuálním tématem, které vyžaduje jasný postoj k udání tempa chorvatské společnosti jako celku.

Zdůraznil důležitost kontextualizace aktuálního okamžiku a širší perspektivy při diskuzi na toto téma. Poukázal na to, že problém integrace zahraničních pracovníků je složitý, s různými zkušenostmi po celém světě a načasování tohoto problému v Chorvatsku není zdaleka jednoduché.

S ohledem na posledních pět let poznamenal, že země čelila významným výzvám, počínaje krizí COVID-19, po níž následovala zemětřesení, ruská agrese proti Ukrajině, narušení trhů s energií a potravinami a pokračující konflikt na Blízkém východě.

Souběžně s tím probíhají významné technologické změny, včetně využití umělé inteligence a jejího potenciálního zneužití.

Mezinárodní řád se drasticky změnil, vliv mezinárodních organizací se zmenšil a mezinárodní právo, kdysi základ globálního fungování, je nyní z velké části marginalizováno.

Západní demokracie, které jsou často považovány za vzory, byly zasaženy vlnami populismu a extremismu, levicového i pravicového, vedoucího k významné transformaci světa.

Navzdory těmto výzvám se Jandroković domnívá, že Chorvatsko prošlo těmito turbulentními časy relativně dobře, zažívá hospodářský růst a trvale se řadí mezi země EU s nejvyšším tempem růstu HDP, Večerník řekl.

Zopakoval, že Chorvatsko má nyní nejvyšší míru zaměstnanosti ve své historii, nejvyšší úvěrový rating a posílilo mezinárodní reputaci poté, co vstoupilo do schengenského prostoru a přijalo euro.

Chorvatsko považuje za stabilní a dobře organizovanou zemi, která ekonomicky napreduje a blíží se průměru členských zemí EU.

„Toto je kontext, ve kterém nyní řešíme otázku integrace zahraničních pracovníků,“ řekl Jandroković. „V roce 2021 jsme měli něco málo přes 80 000 zahraničních pracovníků; v roce 2022 přes 120 000; v roce 2023 přes 170 000; a letos očekáváme téměř 200 000 žádostí o pracovní povolení pro zahraniční pracovníky. Tento rychlý růst může být rychlejší, než se očekávalo, spojený nejen s naším ekonomickým růstem, ale také s negativními demografickými trendy.

Naštěstí klesá emigrace, která byla v některých letech výjimečně vysoká, a musíme uznat, že někteří Chorvati již nechtějí vykonávat určité manuální práce, což nás vede k hledání náhrad v zemích, kde jsou lidé ochotni takovou práci přijmout.

Příchod zahraničních pracovníků není náhodný; je to výsledek hospodářského růstu a vnitřních změn v chorvatské společnosti a já věřím, že je to nutné. Nemůžeme uniknout tomuto jevu, který se objevil ve všech vyspělých evropských zemích v určité fázi, kdy jejich pracovní síla přestala stačit, což vedlo k příchodu zahraničních pracovníků.

Musíme vyslat jasnou zprávu, že bez zahraničních pracovníků nemůže dojít k hospodářskému růstu a rozvoji a životní úroveň Chorvatů se sníží, pokud některá pracovní místa nebudou obsazena pracovníky z jiných zemí.“

Jandroković poznamenal, že historicky Chorvati emigrovali a často se snadno integrovali do zemí s podobným kulturním a civilizačním zázemím.

Zjistil, že integrace není problémem, když do Chorvatska přicházejí lidé z historicky, kulturně nebo geograficky podobných zemí, jako tomu bylo v případě, když přijížděli pracovníci z jiných jugoslávských republik, především v oblasti cestovního ruchu a stavebnictví.

Problémy však nastávají, když pracovníci ze vzdálených zemí s odlišnou kulturou, náboženstvím, zvyky a tradicemi přijíždějí ve značném počtu a stávají se viditelnými v médiích a pro běžné občany na ulicích.

„Této problematice jsme se začali vážně věnovat teprve nedávno,“ řekl. „Zatím došlo i přes velký počet zahraničních pracovníků k málo vážným incidentům, ale to neznamená, že by i ten nejmenší incident neměl být odsouzen, protože nemůžeme předvídat, co může přinést zítřek.

Musíme zaujmout pevný postoj, že jakákoli forma násilí pramenící z rozdílů ve víře, rase nebo národnosti je nepřijatelná. Tito lidé sem přišli hledat lepší příležitosti, posílali peníze svým rodinám a někteří sem možná přivedli i své rodiny.

Z humanitárního a morálního hlediska nemá nikdo právo upírat těmto lidem možnost přijít do jiných zemí a pracovat, a to by měl být náš obecný postoj.“

Dodal, že existují tací, kteří tuto otázku využívají k vyvolávání problémů, a uvedl, že „pokud bychom k této otázce přistupovali čistě racionálně, bylo by jednoduché uznat, že zahraniční pracovníci jsou tady, a není o tom žádná debata“.

Připustil však, že příchod zahraničních pracovníků také vyvolává iracionální emoce, které některé vedou k tomu, že situaci zneužívají.

Jandroković připomněl nedávný incident, kdy politická strana zkreslila událost, aby podnítila nepřátelství vůči zahraničním pracovníkům. „Takové jednání je třeba odsoudit, ale zároveň bychom se měli vyvarovat vytváření morální paniky, protože situace zatím výrazně neeskalovala.

Musíme být opatrní, abychom zabránili rozšíření těchto problémů a přijetí nového kontextu. Ministr Piletić poskytne informace o cizineckém zákonu, který je v současnosti jediným dokumentem řešícím tuto problematiku.

Tento zákon musí chránit domácí pracovníky, protože nelze popřít, že zaměstnavatelé se mohou snažit snížit náklady práce zaměstnáváním zahraničních pracovníků.

To není nic nového, takže musíme chránit chorvatské pracovníky a zároveň si uvědomit, že jejich počet nestačí k uspokojení všech našich potřeb, zejména v odvětvích, kde někteří Chorvati již nechtějí pracovat, jako je stavebnictví, cestovní ruch, pohostinství, doprava a průmysl.

Většina těchto sektorů se nyní spoléhá na zahraniční pracovníky. Těší mě, že zákon řeší i nutnost zajištění důstojného bydlení pro zahraniční pracovníky a zvažuje možnost prodloužení jejich pobytu s prodloužením pracovního povolení na tři roky.

To je zásadní, protože počet žádostí o prodloužené pobyty v Chorvatsku klesá, což znamená, že lidé přijíždějí, chvíli zůstávají a pak odcházejí, což integraci ztěžuje, ne-li nemožné. Pokud je jejich pobyt zde delší, musí stát přijmout opatření ke zlepšení jejich integrace,“ uzavřel Jandroković.

Novely cizineckého zákona včetně prodloužení pracovního povolení pro zahraniční pracovníky na tři roky jsou známy od konce února. Jandroković také zmínil, že byl zahájen kurz chorvatštiny, ale zatím se zdá, že odezva je poměrně nízká. Zdůraznil, že je třeba vyvinout úsilí, aby se to zlepšilo, ale poznamenal, že to není jen úkol pro tvůrce politik – svou roli musí hrát i zaměstnavatelé.