Chorvatsko prohlásilo za nejbezpečnější zemi, expert vysvětluje proč: „Je to naše mentalita“

Chorvatsko se trvale umisťuje velmi vysoko nebo dokonce na vrcholu seznamu nejbezpečnějších zemí světa.

Jeden takový seznam nedávno zveřejnila online databáze o životních nákladech a kvalitě života Numbeo, která prohlásila Chorvatsko za nejbezpečnější evropskou zemi pro noční procházení ulic.

Chorvatsko je na prvním místě seznamu s mírou bezpečnosti 75,04. Na druhém místě následuje Slovinsko (74,33) a třetí Island (71,75), který se často drží na předních příčkách různých žebříčků nejbezpečnějších zemí. Tento seznam, kde je Chorvatsko nejbezpečnější evropskou zemí pro noční procházky, je založen na tom, jak lidé sdíleli své dojmy.

I když toto kritérium může být subjektivní a chybné, Chorvatsko si vede dobře i na jiných seznamech nejbezpečnějších zemí, s ohledem na různé metriky.

Například v únoru 2019 se Chorvatsko podle seznamu sestaveného prestižním americkým obchodním časopisem Global Finance umístilo na 22. místě. V úvahu byly brány faktory jako válka a mír, osobní bezpečnost a riziko přírodních katastrof. V listopadu 2021 International SOS And Control Risk vyhodnotil Chorvatsko jako zemi s nízkým bezpečnostním rizikem. V lednu loňského roku Numbeo seřadilo země také podle úrovně bezpečnosti s ohledem na míru kriminality.

Bezpečná chůze o samotě během noci v Evropě (od bezpečnější k méně bezpečné):

1. Chorvatsko 🇭🇷
2. Slovinsko 🇸🇮
3. Island 🇮🇸
4. Gruzie 🇬🇪
5. Švýcarsko 🇨🇭
6. Česká republika 🇨🇿
7. Dánsko 🇩🇰
8. Estonsko 🇪🇪
9. Finsko 🇫🇮
10. Nizozemsko 🇳🇱
11. Černá Hora 🇲🇪
12. Rakousko 🇦🇹…

— World of Statistics (@stats_feed) 11. února 2024

Katar měl tehdy nejnižší míru a byl považován za nejbezpečnější zemi na světě, přičemž Chorvatsko patřilo mezi 15 nejbezpečnějších zemí. Loni v létě jsme byli vyhlášeni nejbezpečnější zemí pro sólo turistické cestování.

V lednu tohoto roku umístil Institut pro ekonomiku a mír se sídlem v australském Sydney Chorvatsko na vysoké 14. místo ve své zprávě vytvořené podle Global Peace Index (GPI).

Řekl to bezpečnostní expert Željko Cvrtila N1 že tato pozitivní hodnocení Chorvatska na seznamech bezpečných zemí jsou zvláště důležitá, protože Chorvatsko je turistickou destinací.

„Bezpečnost je jedním z klíčových prvků rozvoje cestovního ruchu. Neexistuje žádný cestovní ruch, kde by se lidé cítili nebezpečně, bez ohledu na to, jak skvělé jsou služby, atmosféra a prostředí. Nikdo nepojede na dovolenou, kde se bude muset bát, že se mu a jeho rodině stane něco špatného. Z tohoto pohledu je bezpečnost základním předpokladem cestovního ruchu,“ řekl Cvrtila N1.

Ani skutečnost, že Chorvatskem prochází mnoho nelegálních migrantů, podle něj nemá výrazné dopady na veřejnou bezpečnost.

„Je to určitá nejistota, ale žádné velké incidenty s nelegálními migranty tady nebyly. Důvodem je, že většina z nich nezůstává v Chorvatsku a my nejsme přijímající zemí. Pokud bychom byli, pravděpodobně bychom měli podobné problémy – bezpečnostní, ekonomické, sociologické a další, s nimiž se potýkají země, které čelí velkému počtu migrantů. Pak nastává problém s jejich integrací a roste riziko nejistoty,“ zdůrazňuje Cvrtila, podle něhož velkou roli hraje mentalita.

„Nemyslím si, že je to nějaký pozůstatek minulosti. Spíš bych řekl, že je to o naší mentalitě, že nejsme násilníci. K násilným incidentům zde dochází jen zřídka. Stačí se podívat na násilné protesty po celé Evropě. Vypalují polovinu města, protože vláda chce prodloužit věk odchodu do důchodu o dva roky. Tady to prodloužili o sedm let a prakticky nikdo nevyšel do ulic, natož aby se zapojil do násilných protestů,“ říká Cvrtila.

Navíc říká, že totalitní a represivní systémy jsou známé svou bezpečností, přičemž Severní Koreu uvádí jako zemi prakticky bez zločinu.

„Bezpečnost je největší v takových systémech, kde je vše provázané a zasazené do bezpečnostního systému, který se nezabývá pouze kriminalitou, ale proniká mnohem hlouběji do práv a svobod občanů. Přirozeně takový systém nejsme. Náš systém veřejné bezpečnosti je dost liberální,“ dodává.

Vnímání bezpečnosti města nebo země je často utvářeno množstvím zpráv ve zprávách o kriminalitě, které nemusí vždy odrážet skutečnou míru kriminality. Cvrtila zdůrazňuje, že existuje mnoho senzacechtivosti v médiích, které by někoho mohly vést k domněnce, že nejsme tak bezpeční, jak tvrdí globální výzkum.

„Policie nedávno v Záhřebu pronásledovala řidiče v autě. Sledoval jsem o tom reportáž v televizi. Trvalo to skoro 10 minut, nikdo se nezranil, nic nehořelo, nic nevybuchlo… Lákadlem bylo, že to jedno auto pronásledovalo deset policejních vozidel, ale z hlediska bezpečnosti se nic zvláštního nestalo,“ uzavřel Cvrtila.