Kvůli nízkým platům a důchodům a drahým potravinám je mnoho Dalmatinů přivedeno na pokraj chudoby. Situace je špatná jak ve městech, tak na venkově s tím, že starší lidé na vesnicích jsou ještě chudší, protože se o nich ani neví.
Zatímco někteří naši spoluobčané hladoví, velké množství potravin, ovoce a zeleniny končí v odpadcích, přestože jsou pro lidskou spotřebu zdravé. Loni na podzim zahynulo v údolí Neretvy několik tisíc tun neprodaných mandarinek. Místo toho, aby byly na stolech chudých a potřebných, mandarinky hnily na polích a znečišťovaly životní prostředí.
To vše opět nastoluje problematiku zprostředkování darování potravin a v konečném důsledku vznik Potravinové banky, na kterou již existují propracované projekty na státní úrovni a která se v žádném případě nerozjíždí. Aktuální zůstává pouze společný projekt Ministerstva zemědělství, místní komunity, dobročinných spolků, organizací, obchodníků a výrobců „Společně proti plýtvání potravinami“.
Jde o zlepšení systému dárcovství potravin, který už několik let prosazuje ministerstvo zemědělství, ale v praxi to bohužel nejde úplně hladce.
Zajímavostí je, že mezi signatáři dohody „Společně proti plýtvání potravinami“ (kterou lze doplnit) není nikdo z Dubrovnicko-neretvanské župy. Nejde o to, že by na jihu nebyli noví lidé, kterým by darované jídlo prospělo, ale mezi humanitárními sdruženími a organizacemi o podobné aktivity zřejmě není zájem. Ze Splitsko-dalmatské župy jsou sdružení „Kolajna ljubavi“ z Imotski a Caritas ze Splitsko-makarské arcidiecéze.
Příliš mnoho byrokracie
Proč tomu tak je, jsme se snažili zjistit mezi spolky zabývajícími se humanitární prací. Většina poukazuje na to, že na výzvy ministerstva zemědělství nereagují z obavy z přílišné administrativy. Zejména sdružení a organizace účastnící se projektů dárcovství potravin jsou povinny předkládat pravidelné zprávy odborným útvarům Ministerstva zemědělství. Navíc je problémem i úložný prostor.
Realitní sdružení „Kolajna ljubavi“ se podílí na všech projektech souvisejících s pomocí potřebným.
„Příliš mnoho jídla se plýtvá,“ upozorňuje prezident sdružení Ivana Marasovićovákterá hodlá reagovat na veřejnou výzvu Ministerstva zemědělství k vybavení infrastruktury a skladů pro darování potravin, ale také na projekt „Fead“, který v posledních třech letech úspěšně realizují.
Balíčky s potravinami a hygienickými potřebami byly distribuovány v širší oblasti Dalmácie, v Imotském, Metkovići, Sinji a Dubrovníku. Jde o hygienické balíčky v hodnotě kolem dvou milionů kun a potravinové balíčky v hodnotě 3,6 milionu kun.
Marasović zdůrazňuje, že v oblasti zmíněných měst obdrželo hygienické balíčky 110 uživatelů, přičemž 980 z nich obdrželo balíčky potravin obsahující rýži, olej, čajovou klobásu a mouku. Hodnota balíčku byla 50 eur.
– Rodiny samoživitelky, bezdomovci, singles, handicapovaní lidé a děti, ale i handicapovaní zatím obdrželi balíčky suchého jídla, oblečení, obuvi a školních potřeb z Evropského fondu pomoci pro nejpotřebnější (FEAD).
„Kolajna ljubavi“ bude v tomto důležitém projektu pokračovat i v budoucnu – říká nám Ivana Marasović.
Konkrétně se očekává nová veřejná výzva pro projekt FEAD v individuální hodnotě tři miliony eur, který bude realizován v průběhu následujících tří let. Problém je v tom, že „Kolajna ljubić“ nemá vlastní sklad, takže je založena výhradně na suchých potravinách, mléce a dalších nezbytnostech, přičemž nemůže přijímat ovoce a zeleninu. Problémem je drahá doprava.
Hrdý chudák
– Pokud by sdružení měla vlastní dopravu, darovali by i výrobci mandarinek – řekli nám výrobci mandarinek.
Není však snadné vytočit telefonní číslo a požádat o pomoc, ale počet lidí, kteří žádají o pomoc v „Kolajna ljubju“ každým dnem stoupá.
– Kdo je chudý a v nouzi, sotva natáhne ruku. Takoví lidé jsou příliš hrdí – říká nám Marasović.
– V odlehlých horských oblastech je spousta potřebných lidí, o kterých se ani neví, informace se k nim těžko dostávají. Někteří balíčky nejprve dostávat nechtěli, ale později je stejně přijali. Bohužel máme případy, kdy někteří chtějí balíčky, ale nemají na ně nárok.
Označování data spotřeby na potravinách je zvláštní problém. Pokud je na výrobku uvedeno „minimální trvanlivost do“ a toto datum brzy vyprší, není takový výrobek nepoužitelný. Může se používat ještě alespoň pár dní, zejména trvalé mléko a konzervy. Proto je potřeba zapracovat na informovanosti občanů, aby takové výrobky nevyhazovali.
Podle statistik se v Chorvatsku ročně vyhodí více než 286 tisíc tun potravin. Přesto na úrovni EU patří Chorvatsko mezi země s nejmenším množstvím potravinového odpadu na obyvatele.
Autorem nebo překladatelem tohoto článku je: Redaktor Karel Smolík
Zdrojem fotografií v tomto příspěvku je: pixabay.com, freepik.com nebo pexels.com
slobodnadalmacija.hr