Po 19 letech končí své působení Dubrovnická televize (DUTV), první místní televizní společnost na jihu Dalmácie, kterou nabízela řada kabelových operátorů po celém Chorvatsku, a tím i na obrazovkách mnohem širšího publika.
Poslední vysílání pořadu novináři DUTV v čele s šéfredaktorem Marija Njavro měli – dnes. Mediální dům, jehož jsou spoluvlastníky Orsat Zovko a Toni Banovič vyhlásila konkurz, zaměstnancům nebyla vyplacena mzda za leden, a jak redaktorka Njavro svým divákům sdělila ve zprávě, pochybují, že ji dostanou i za únor.
– Žádný ze zaměstnanců nedostal za leden mzdu a podle informací, které nám poskytl většinový vlastník, je nepravděpodobné, že dostaneme zaplaceno za vše, co jsme v únoru udělali. Nikdo z nás nedostává mzdu za přesčas a ani jsme o ni nikdy nežádali.
Tuto práci děláme z lásky, ale nedá se tím uživit, proto věříme v instituce právního státu a podnikneme všechny kroky, abychom dostali mzdu za vše, co jsme doposud udělali. Vážení diváci, děkujeme vám za pozornost a věrnost po dlouhých 18 let – uvedla Njavro ve svém vzkazu na rozloučenou divákům DUTV.
Pro obyvatele Dubrovníku to byla první televizní společnost sídlící v jejich městě a jsou k tomuto médiu citově spjati. Před 18 lety ji založil televizní bard Dragan Banovićvideograf, který pracoval pro nejslavnější světové agentury, a jeho exkluzivní záběry ostřelování Dubrovníku během Vlastivědné války obletěly svět.
Špičkový profesionál, jehož „nejcennějším“ aktivem byl mobilní telefon a kontakty v něm, a který nezištně vycházel na pomoc svým kolegům, si v roce 2005 v Dubrovníku troufl na něco nemožného. Založil soukromou televizi, která pod Srđem, ale i mnohem šířeji nabízela divákům vše, na co v celostátních médiích nebyl prostor a/nebo čas.
A Dragan uhodl „ve středu“. DUTV byla hojně sledována v širším okolí města díky svému místnímu obsahu, zprávám z každé ulice a partnerům ze sousedství. Právě Banovićův životní projekt šel po smrti zakladatele v roce 2013 z kopce.
Po jeho smrti se jako spolumajitel objevil Orsat Zovko z Dubrovníku, který je chorvatské veřejnosti dobře známý jako manažer. Mirko Filipović – Cro Copa a nahradil obchod s animovanými filmy a dětskými televizními kanály Orlando Kids a Bambino propagací bojových umění a stal se vlastníkem mezinárodních televizních kanálů bojových umění, jako je Wataa, Fight Channel World, a nakonec jedním z největších propagátorů finále Final Fight Championship (FFC).
Zřejmě ani jeho velké zkušenosti a nasazení však nedokázaly místní televizi v urputném tržním boji udržet na nohou. Znalci příležitostí se tomu nediví, protože mediální společnosti ve městě, které žije výhradně z cestovního ruchu, tedy exportního průmyslu a které kromě rozhlasového a televizního centra HRT provozuje desítku místních internetových portálů, dvě televize a několik rozhlasových stanic. , a až čtyři místní tištěné týdně, opravdu není snadné zajistit obchod.
Že DUTV klopýtá, bylo vidět na začátku roku, kdy ji tehdejší ředitel po půl roce opustil Tomislav Tabákkterý před tím šest let šéfoval městským společnostem „Sanitat“ a „Čistoća“, přičemž veřejně obviňoval majitele, že svými obchodními tahy zpečetili osud první dubrovnické místní televize.
Redakce se pak svým majitelům postavila a odvděčila se obviněním Tabaka. Sám Zovko se ozval a vyzval ředitele kvůli demolici Dubrovnické televize, která, když nastoupil, měla být během jeho půlročního mandátu odstavena.
– Převzal jsem zastaralou televizi, která produkovala směšných patnáct minut zpráv denně, a ne v přímém přenosu. Reprízy repríz se vysílaly na superzastaralém zařízení v prostoru, který vypadal spíše jako polorozpadlý byt než televizní dům.
Stabilizoval jsem společnost, zdokonalil celý byznys, koupil nové prostory, postavil studio a přivedl DUTV na úroveň, která nikdy předtím nebyla – řekl před dvěma měsíci Orsat Zovko.
Ať je to jakkoli, obyvatelé Dubrovníku přišli o svou první a jednu ze dvou místních televizních stanic, ale co je důležitější, jeho novináři, kameramani, technici a další zaměstnanci nedostali své platy a jejich účty, stejně jako všichni občané, jsou jen se hromadí.
Autorem nebo překladatelem tohoto článku je: Redaktor Karel Smolík
Zdrojem fotografií v tomto příspěvku je: pixabay.com, freepik.com nebo pexels.com
slobodnadalmacija.hr