Govor Blata – dialekt z obce Blato na chorvatském ostrově Korčula – byl zapsán do Rejstříku kulturních statků Chorvatska.
Ministerstvo kultury a médií Chorvatské republiky vydalo rozhodnutí, kterým rozhodlo, že blatský dialekt na Korčule má status nehmotného kulturního dědictví, Morski.hr zprávy.
„Blatski fižuli“, kulturní instituce, podala návrh na registraci blatského dialektu na Korčule jako nehmotného kulturního dědictví Chorvatské republiky.
Migrace do Austrálie
Dialekt Blato na Korčule je významným znakem identity Blato, a to i v rámci velké komunity emigrantů Blato v Sydney v Austrálii.
Mezi první světovou válkou a druhou světovou válkou, zhoršujícími se ekonomickými potížemi, protože réva byla napadena révokazem, zažilo Blato velký odchod svých obyvatel. Dříve šesté největší město v Dalmácii, vidělo velký počet jeho obyvatel migrovat do Austrálie a také Brazílie, zejména São Paulo.
Návrh prošel základní registrační přípravou, která zahrnovala odbornou valorizaci, vypracování vysvětlujícího textu k registraci a konečné rozhodnutí o registraci za účasti Komise pro nehmotné kulturní dědictví složené z předních externích odborníků.
Rozhodnutí zařazuje blatský dialekt na Korčule do Rejstříku kulturních statků Chorvatské republiky – Seznam chráněných kulturních statků pod číslem Z-7801.
„Blatski fižuli“ vyjádřili svou vděčnost všem, kteří zachovali blatský dialekt na Korčule od zapomnění prostřednictvím svých glosářů, slovníků, písní, příběhů a všech dalších forem angažmá.
Zařazení do Registru kulturních statků Chorvatské republiky je uznáním pro všechny, kteří se zasadili o zachování blatského dialektu, a povzbuzením pro ty, kteří tak budou činit v budoucnu.
Zvláštnosti blatského dialektu
Blatský dialekt na Korčule patří k jihočakavskému dialektu chakavského dialektu. Dialektem se zabývali P. Ivić, P. Šimunović, J. Lisac, P. Milat Panža a M. Kapović.
Nejdůležitější charakteristiky blatského dialektu na Korčule jsou: zachování ikavské formy spolu s ekavským reflexem „yat“ jako v zȅnica, dȍsle, dȏkle (vedle ikavských variant). Ekavské formy, které nepocházejí z „yat“, jsou: kȍren, sȅst, prosȅst se, zanovētȁt, ozlēdȉt, ũnde, ȍdōvle, dȍdōvle, ȍzdōvle, ȍbe, osēkn.
Blatské nářečí se navíc vyznačuje uzavíráním dlouhých přízvučných samohlásek a, e, o a hlásky y jako nelabializované hlásky podobné i, která se objevuje na místě krátkého přízvučného i (zalūdyt, pryša), nasalizace samohlásek v osobních zájmenech a předložkách tu a ku (ją, tį, mį, vį kų, tų) a na konci slov zakončených hláskou m nebo n.
Sibilizace se většinou neprovádí. Přízvukový inventář blatského dialektu je trojslabičný, vyznačuje se zachováním pretonické a posttonické délky, čímž se odlišuje od většiny čakavských dialektů, kde posttonické délky zmizely. Z hlediska zachování délky v příkladech, jako je bogȁstvō, je blatský dialekt jediným chorvatským dialektem, který zachovává tento důležitý historický přízvuk. Význam a zachování přízvuku v blatském dialektu se nejlépe projeví ve výslovnosti vět.
Dialekt Blato na Korčule je významným znakem identity Blato, a to i v rámci velké komunity emigrantů Blato v Sydney v Austrálii.
Blatský dialekt je jediným chorvatským dialektem, který zachovává tento důležitý historický přízvuk.
Autorem nebo překladatelem tohoto článku je: Redaktor Karel Smolík
Zdrojem fotografií v tomto příspěvku je: pixabay.com, freepik.com nebo pexels.com
croatiaweek.com