Kolik lidí s chorvatskými kořeny žije po celém světě





Zkoumání, kolik lidí s chorvatskými kořeny žije po celém světě

Chorvatsko má jednu z největších diaspor na světě ve srovnání s velikostí populace v zemi.

Abychom zjistili, kolik lidí s chorvatským původem žije v zahraničí, kde se většinou nacházejí a co by je mohlo pomoci vrátit do Chorvatska, oslovili jsme demografa Monika Balija, který působí na katedře demografie a chorvatské emigrace na Fakultě chorvatských studií Univerzity v Záhřebu.

Dobrý den Moniko, víte kolik Chorvatů skutečně žije v zahraničí?

Nedávná vlna emigrace a počet chorvatských emigrantů v posledních letech po vstupu Chorvatska do Evropské unie jasně naznačují, že velký počet Chorvatů žije mimo hranice Chorvatské republiky.

Pokud si vzpomeneme, že emigrace z Chorvatska, doprovázená několika velkými vlnami emigrantů, probíhá již několik století, je zřejmé, že chorvatští emigranti po celém světě se počítají v milionech a pro vlast poznamenanou přirozeným úbytkem je negativní vnější migrační saldo. , totální vylidňování, stárnutí populace a diskutabilní udržitelnost všech veřejných systémů závislých na demografických charakteristikách obyvatelstva, představuje velký demografický a ekonomický potenciál.

Intenzivní emigrace, zejména v obdobích jednotlivých emigračních vln, přispěla k tomu, že chorvatské emigranty dnes najdeme téměř na všech kontinentech.

Z evropských zemí žije nejvíce Chorvatů v Německu, z jihoamerických v Argentině, velké množství Chorvatů žije v USA, Kanadě a Austrálii. Uvedené země jsou spolu s Rakouskem, Belgií, Švédskem, Švýcarskem, Novým Zélandem aj. zeměmi klasické chorvatské emigrace, ve kterých žije odhadem 3,4 milionu Chorvatů a jejich potomků.

Druhou skupinu Chorvatů v zahraničí představují Chorvati v Bosně a Hercegovině, kterých bylo v době sčítání v roce 1991 asi 760 tisíc, zatímco dnes bychom to mohli odhadovat asi na 350 tisíc.

Kromě nich bychom k celkovému počtu Chorvatů v zahraničí, kde žije odhadem 200 000 lidí, měli přičíst chorvatské menšinové komunity v okolních evropských zemích.

Pokud si připomeneme, že první výsledky sčítání lidu z roku 2021 ukázaly, že v Chorvatské republice žije 3,88 milionu lidí, dojdeme k závěru, že Chorvatsko má více Chorvatů a jejich potomků mimo své hranice než v nich.

Kolik lidí chorvatského původu žije mimo Chorvatsko?

Kam se přestěhovala většina Chorvatů od vstupu Chorvatska do EU?

Vstup Chorvatska do Evropské unie kromě zintenzivnění předchozích emigračních trendů podmínil i změny v počtu a podílu emigrantů podle cílových zemí.

Například před vstupem Chorvatska do Evropské unie v roce 2012 se podle Ústředního statistického úřadu z celkového počtu emigrantů (12 877) nejvíce lidí vystěhovalo do Srbska (31,0 %) a Bosny a Hercegoviny (25,0 %), přičemž do zemí Evropské unie se vystěhovalo 30,1 % z celkového počtu vystěhovalých, z toho téměř polovina (1 883) se vystěhovala do Německa.

Podobné podíly jsou patrné i v roce vstupu do Evropské unie 2013, kdy se celkový počet vystěhovalých (15 262) vystěhoval do Bosny a Hercegoviny (26,8 %) a Srbska (26,2 %), přičemž 31,2 % z celkového počtu vystěhovalých emigroval do zemí Evropské unie.

Uvedené toky se týkaly především návratových a politicky a etnicky motivovaných migrací regionálního charakteru. Po vstupu Chorvatska do Evropské unie a otevření trhu práce členských zemí EU pro chorvatské občany lze jako nejatraktivnější destinace pro chorvatské emigranty označit Německo, Rakousko a Irsko.

Údaje Ústředního statistického úřadu ukazují, že v období od vstupu Chorvatska do Evropské unie do roku 2020 se z Chorvatska vystěhovalo asi 260 000 lidí a asi 150 000 emigrovalo do Německa, Rakouska a Irska.

Jako nejoblíbenější destinaci chorvatských emigrantů bychom mohli vyzdvihnout Německo, do kterého se v letech 2013 až 2020 vystěhovalo asi 120 000 lidí. V důsledku intenzivní emigrace chorvatského obyvatelstva do Německa bylo k 31. 12. 2020 426 tis. Chorvatů žijících v této zemi, téměř dvakrát tolik než v roce 2012 (DESTATIS).

Kolik lidí chorvatského původu žije mimo Chorvatsko?

Co dnes řídí emigraci?

Pokud se podíváme na období 21. století a data Ústředního statistického úřadu, Chorvatská republika zaznamenává od roku 2009 záporné migrační saldo.

Impuls k emigraci ve zmíněném období měl především ekonomický charakter; jako jsou nepříznivé ekonomické podmínky, klesající životní úroveň, klesající obecná míra zaměstnanosti, neschopnost najít trvalé zaměstnání v profesi atd. Se vstupem Chorvatska do Evropské unie a otevřením pracovních trhů členských zemí se výrazně zintenzivnil emigrační tok a v některých letech po vstupu do EU, např. v roce 2017, Chorvatsko zaznamenalo téměř 50 000 emigrantů.

Intenzita emigrace z Chorvatské republiky v období po vstupu do Evropské unie podnítila velké množství vědců a odborníků ke studiu rozsahu, směru a charakteristik nedávné vlny emigrace. Výsledky zmíněného výzkumu do značné míry potvrdily, že nedávná vlna emigrace není vedena pouze ekonomickými důvody.

Dalo by se tedy říci, že nespokojenost s celkovou situací v zemi, nejistá budoucnost v Chorvatsku a sociálně-politické (nedostatky) příležitostí jsou hnacími faktory emigrace z Chorvatska v období po vstupu do Evropské unie.

cestující do Chorvatska ze Spojeného království budou muset předložit negativní test bez ohledu na to, zda byli očkováni nebo ne.

Nedávnou emigraci zbrzdila stále aktuální pandemie jen nakrátko, ale dá se očekávat, že v budoucnu se velký počet Chorvatů rozhodne znovu odejít do zahraničí, především kvůli důsledkům celého období pandemie na chorvatskou ekonomiku. . Pandemie samozřejmě zasáhla ekonomiky všech zemí světa, ale dá se očekávat, že ekonomické systémy vyspělých a západoevropských zemí, které jsou pro chorvatské obyvatelstvo atraktivní, se z pandemie mnohem rychleji vzpamatují a potíže tím způsobené.

Navíc po celé období pandemie stále do značné míry přetrvávají motivy, které vedly obyvatelstvo k emigraci v období před pandemií, přičemž k emigraci bude dále přispívat destabilizace ekonomiky.

Co může pomoci vrátit Chorvaty ze zahraničí zpět do Chorvatska?

Podíváme-li se na revitalizační modely obyvatel Chorvatské republiky z hlediska profese, kromě modelu zaměřeného na obyvatelstvo v zemi, tedy klasické populační politiky zaměřené na povzbuzení porodnosti, je druhý model zaměřen na na populaci mimo zemi a odkazuje na selektivní imigraci.

V posledně jmenovaném modelu bychom vzhledem k velkému bohatství emigrantů měli určitě využít toho, že mimo zemi máme několik milionů obyvatel s chorvatskou identitou.

Pokud vezmeme v úvahu údaje Ústředního statistického úřadu a některé průzkumy ukazují, že nejvíce emigruje mladá, práceschopná, potenciálně reprodukční a do značné míry vzdělaná populace, je jasné, jaký je potenciál.

Odpověď na otázku „Co může vrátit Chorvaty?“ není jednoduché a ani jedno opatření nestačí k serióznějšímu výsledku.

Vzhledem k tomu, že Chorvatsko od vstupu do Evropské unie zažívá intenzivní emigraci a po několik desetiletí nepřetržitý přirozený úbytek populace, Chorvatsko potřebuje korelovanou hospodářskou a populační politiku, tj. opatření, která mladým lidem, kteří jsou stále v Chorvatsku, zajistí jistou práci a bydlení.

Chorvatsko je stále nad průměrem EU, pokud jde o růst cen nemovitostí

Zvýšení kvality života ve vlasti samo o sobě povzbudí řadu emigrantů k návratu, a když k tomu připočteme přímá opatření zaměřená na ně, která se již jako úspěšné modely potvrdila v jiných zemích, jako je Irsko a Izrael, přijdeme na odpověď, že řešení jistě existuje.

Není to však tak jednoduché jako ten nedávno představený finanční pobídky,protože nemůžeme očekávat, že se velké množství emigrantů žijících v mnohem organizovanějších zemích, než je Chorvatsko, vrátí do země, odkud se obyvatelstvo rychle stěhuje.

Vzhledem k odlišným podmínkám Chorvatska není snadné napodobit modely a koncepce jiných zemí, nicméně je třeba je sledovat a zavádět vzhledem k budoucím aspiracím a potenciálním příležitostem. Chorvatsko potřebuje komplexní balíček opatření v oblasti všech veřejných politik zaměřených na zvýšení porodnosti, zpomalení emigrace, přilákání emigrantů k návratu a nových obyvatel do Chorvatska.

Jako nejpřímější systém v řešení této problematiky bychom mohli vyzdvihnout daňový systém, který by měl být nutně v souladu s cíli demografické revitalizace a žádoucího regionálního rozvoje země.

V první řadě je nutné zvýšit povědomí o významu lidských zdrojů pro celkový rozvoj země a následně strategicky přijímat opatření zaměřená na obyvatelstvo uvnitř i vně země.

Pokud jde o přímá opatření zaměřená na obyvatelstvo v zahraničí, můžeme zmínit povzbuzení rozvoje aktivit v Chorvatsku, kterými se chorvatští emigranti zabývají v zahraničí, nebo osvobození od daně z příjmu na určitou dobu pro všechny Chorvaty, kteří se v Chorvatsku registrují a zaměstnávají určitý počet lidí.

Chorvatská diaspora by měla být chorvatskou nevěstou

Tato opatření by měla být v souladu s podporou zahraničních investic, nasměrováním výroby do nejrychleji rostoucích hospodářských odvětví, reformou vzdělávacího systému atd., protože potenciální hospodářské oživení a nedostatek pracovních sil by mohly přilákat řadu emigrantů k návratu do Chorvatska.





Autorem nebo překladatelem tohoto článku je: Redaktor Karel Smolík
Zdrojem fotografií v tomto příspěvku je: pixabay.com, freepik.com nebo pexels.com

croatiaweek.com

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *