Dnes je opravdu výjimečný den, výjimečný, protože se to děje pouze jednou za čtyři roky. Ale jak zvláštní je to pro ty, kteří dnes slaví narozeniny? Mezi nimi jsou Katarina Brković a Marko Kovačić.
Navždy mladý
Bez ohledu na to, že se datum neopakuje každý rok, Katarina oslavu nevynechává.
– Narozeniny slavím každý rok, blahopřání a dárky dostávám 28. února a 1. března, podle toho, komu kdo dává přednost… Ale když jsou to opravdové narozeniny, tak je to oslava dvojnásobná! Dnes je oslava trochu větší a dárky by měly být trochu větší…, začíná Katarina, která normálně pracuje jako učitelka.
Na narozeninový dort si koupila ‚týden‘, protože dnes slaví teprve sedmé narozeniny. Ještě ani nevkročila takříkajíc do puberty!
– Jsem předškolák! S dětmi jsem ve školce vtipkoval, že jsem předškolák jako oni, takže netušily, jak je to možné… Slyším, jak si mezi sebou povídají: „Jak to, že je teta Katarina stejně stará jako my?“ – říká Katarina, aniž by skrývala smích a skvělou náladu.
Uvádí, že když byla mladší, neměla trochu jasno v tom, jak to, že má „svůj“ den každé čtyři roky, ale rychle si uvědomila, že je to něco, co ji odlišuje od ostatních, že ona říká, „přesně tak cool, jiný a výjimečnější“.
– A moji přátelé to tak přijali. Můj příbuzný mi poslal lístek a zprávu, že jsem se narodil 29. února, abych byl navždy mladý! – dodává partner.
Každý rok slaví narozeniny a na otázku, jaké datum preferuje, když není přestupný rok, odpověděla:
– U mě to bylo buď 28. nebo 1. 3…. Mám přátele, kteří říkají, že narozeniny mám 28., protože je ještě únor, a pak mám takové, kteří říkají, že není 28., ale že je přesně o půlnoci mezi 28. 2. a 1. 3. Někteří rodinní příslušníci a přátelé gratulují 28. února a někteří 1. března, jsou rozděleni 50:50, abych slavil oba dny – když je ples, je maškarní! A teď čtyři dny slavím narozeniny, ode dneška až po celý víkend, teď je to pořádná párty! – říká Katarina.
Jako jediné přání uvádí pouze zdraví. Při této příležitosti si vzpomněla na roztomilou příhodu, kterou jí řekla její matka. Katarina se totiž moc chtěla narodit 29. února!
– Když máma šla do porodu, a já jsem třetí dítě, tak to jde trochu rychleji než u prvních dětí, pak prosila Boha, aby ještě chvíli počkal a porodila 1. března! (smích) Jenomže přes den byla u porodu a já přijela v 7:30 večer, takže její přání, aby se narodila první březnový den, se nesplnilo, vypráví Katarina vtipný skeč ze svého života.
Pracuje tedy s mládeží, slaví sedmé narozeniny, a tak právem říká, že je věčně mladá!
Slaví se každé čtyři roky
Na druhou stranu Marko Kovačić z Močiće hrdě upozorňuje, že má rád vše, co mají rádi mladí. A říká to oprávněně, protože ač se narodil v roce 1968, je stále ‚nezletilý‘ a dnes slaví teprve 14. narozeniny.
Prozradil, že narozeniny slaví, jen když je přestupný rok.
– Během oslavy se bude ‚zabíjet‘! (smích) A tyhle tři roky mezi narozeninami – to nic, jako by neexistovaly, pro mě jsou to normální pracovní dny a obyčejné roky. Když přijde 29., většinou sbírám společnost, mám jednu krčmu a bude nás dost, s přípravou začínám den předem, říká Marko, který zdůrazňuje, že gratulace 28. února ani 1. března nepřijímá ani neuznává. .
– Moje odpověď je, že to tak není: ani 28. února, ani 1. března. Narozeniny mám 29. února, říká.
K narozeninám obvykle dostane láhev pití, a to je to, co se nejvíc utrácí, když je párty. Oznámí, že všechny dárky vypijí jeho přátelé, až přijdou po narozeninách znovu. Není neobvyklé, že své narozeniny slaví každé čtyři roky.
– Od dětství jsem se naučil slavit své narozeniny každé čtyři roky. Nikdy v životě jsem neslavil narozeniny 28. února nebo 1. března, to vůbec nepřipadalo v úvahu, zůstalo to tak odmalička. Pro mě to bylo normální a moji kamarádi a spolužáci, když jsem byl ve škole, se ke mně vždy chovali normálně, nikdo mi nevyčítal, že jsem neslavil narozeniny, i když nebyl přestupný rok. Prostě ta 29. za ty tři roky neexistuje a basta! Všichni si zvykli, příbuzní, rodina… Normálně teď manželka a děti jako první trvají na tom, že mám slavit narozeniny 29., možná bych to vynechal, ale to musíte, prozrazuje Marko s pusou. hlasitý smích.
Neexistují žádná zvláštní přání k narozeninám, každý den, když se probudí, je šťastný a vděčný Bohu, že se probudil živý, zdravý a veselý. Polevu na dortu vůbec nepočítá a nekouká.
– Vůbec je nevidím… No, kdo to vidí v době oslav? – poznamená Marko.
Jeho přátelé si z něj nikdy nedělali žádné žerty vzhledem k tomu, že se narodil 29. února. Zdůrazňuje, že se nikdy necítil „odstrčený“, protože na rozdíl od jiných slaví narozeniny každé čtyři roky.
– Zdá se mi, že každé čtyři roky si ‚vydělám‘ více vtipů než ostatní, kteří každý rok slaví. Totiž nálada je mnohem větší a lepší než na narozeninách, které se slaví každý rok. Dnešní oslava není problém, problém bude zítra, zítra se ‚nakládá‘… Až všichni ‚spadnou‘ únavou a ze slavení, tak na ně volám – jdeme, zase! – říká Marko, který je skutečně žoviální muž s neuvěřitelnou dávkou veselosti a pozitivity.
Je rád, že jeho datum narození nebylo zadáno 28. února nebo 1. března, jak se to dříve dělalo u dětí narozených 29. února. Věděl také, jak poznat ostatní, kteří jako on slaví narozeniny v přestupném roce.
– Je tu jeden ze Zvekovic, který má evidenční číslo 2902, hned jsem mu řekl: ‚Ty ses narodil ve stejný den jako já?!‘ Zeptal se mě, jak to vím, a já odpověděl, že jsem na to přišel z registrace a dodal, že předpokládám, že je to i jeho heslo a že s těmi čísly vše otevírá, říká vtipně Marko.
Když se při získávání údajů zeptají na jeho datum narození, mnozí „nepředpokládají“, že se narodil v „další“ den druhého měsíce. Ti, kteří to zjistí, vtipkují nebo se smějí.
Vzhledem k tomu, že je ‚nezletilý‘, říká, že se necítí starý, i když ho všechno bolí! Dodává také, že je velký workoholik a že se nezastavuje, nezná lékaře, takže se může pochlubit opravdovým „pubertálním srdcem“, stále je v „pubertě“.
Autorem nebo překladatelem tohoto článku je: Redaktor Karel Smolík
Zdrojem fotografií v tomto příspěvku je: pixabay.com, freepik.com nebo pexels.com
slobodnadalmacija.hr