Autor: Ane Strazic Rodriguez
Můj příjezd do naší krásné vlasti Chorvatska začal v Samoboru, který se nachází západně od hlavního města Záhřebu.
Lovorka a Alen, moji přátelé, kteří na ostrov Mljet jezdí již 30 let, mě přivítali na letišti a vzali mě s sebou domů.
Alen, který je fantastický kuchař, tam připravil k večeři samoborskou specialitu: krůtu s millinci. Další den bylo setkání s mými starými přáteli, kteří přicházeli do našeho domu, penzionu mých rodičů na Mljetu, od roku 1966, kdy mi bylo pouhých 6 let.
Tehdy se moji rodiče začali intenzivně věnovat turistice vedle rybolovu a zemědělství. V mé paměti to byly nádherné časy, kdy jsme se spolu stýkali, zpívali a tančili na naší terase v Pomeně pod starou borovicí, kde v této tradici stále pokračuji.
Moji skvělí rodiče, Miše a Zdravka, přivítali všechny s otevřenou náručí, nabídli džbán vína, šálek brandy a mořské speciality z ryb, raků a mušlí toho dne ulovených.
Stejná parta, Beba, Zvonko Marek, Mali Zvonko, Toni Irenka, Marjan, Olga a Marjan, trávila každé léto s mými rodiči pod naší borovicí.
Stejně jako někteří přátelé mých rodičů, kteří už nejsou mezi námi, a ostatní, kteří už nejsou na dlouhé cesty, tak jsem jim slíbil, že je navštívím, až přijedu do Záhřebu. Bylo úžasné a emotivní strávit pár hodin se starými přáteli, se kterými jsem vždy zůstal v kontaktu.
Po Záhřebu jsem se vydal do Samoboru za svými dalšími přáteli, Karmen a Krunem, kteří také jezdí na Mljet již přes 25 let.
Připravili pro nás samoborské speciality: buncek pod zvonem a chlebový věnec plněný šunkou a sýrem a jako dezert princeznovské koblihy.
Samobor je město ležící 25 km od Záhřebu, ležící na východních svazích Samoborských vrchů u vstupu do romantického údolí potoka Gradna. Je to jedna z nejoblíbenějších a nejstarších turistických destinací v Chorvatsku.
Nejvýznamnějším historickým faktem o Samoboru je, že v roce 1242 udělil král Béla IV. Samoboru Listinu svobodného města, protože ho město chránilo a pomáhalo v boji proti Turkům.
Samobor tak před Záhřebem získal statut svobodného města. Můžete ho prozkoumat pěšky, vychutnat si barokní architekturu a atmosféru na náměstí Krále Tomislava, přes Anindolskou promenádu až na vrch Tepec.
Z centra se vydejte ke zbytkům starého hradu Samobor ze 13. století, cesta vede od kostela sv. Anastasia, prostřednictvím sv. Anne’s Street, nabízející krásný výhled na okolní kopce. Určitě navštivte Muzeum Samobor a jednu z nejkrásnějších chorvatských jeskyní, jeskyni Grgosova, která je chráněna.
Pokud se chcete dobře najíst, zajděte do nejstarší a nejznámější restaurace Gabrek, otevřené v roce 1929. Musíte ochutnat samoborské speciality: krůtu s mlinci, buncek s kysaným zelím, tvarohový závin a samozřejmě kremšnitu, která má kult stav v Samoboru.
Je to dezert se dvěma vrstvami křupavého těsta s vanilkovým krémem mezi nimi. Zatímco se vyrábí také v Záhřebu a okolí, Samobor kremšnita je zvláštní.
Samozřejmě jsem to musel vyzkoušet se svými drahými přáteli Lovorkou, Silvou a svou drahou přítelkyní, kterou jsem potkal kdysi dávno v New Yorku, Maricou Dubić, která mi přinesla láhev BERMETu – ochuceného vína z černých hroznů, sušených fíků. , rohovník, pelyněk a hořčice.
Tento originální samoborský likér se dokonale hodí ke kremšnitě. Připili jsme si na toto krásné setkání, které jistě nebude poslední, a poslali pozdrav mému manželovi Luisovi A. Rodriguezovi a Maričině manželovi Ivici Dubićovi, manažerce CroatianTVAmerica v Americe.
Dalším důležitým aspektem Samoboru je LICITARI – Chorvatské srdce, zdobené medovníky různých tvarů, ale srdce je nejznámější.
Tajemství výroby licitari bylo udržováno v kruhu rodinné řemeslné výroby již od 16. století. Obecně platí, že mladí muži dávají dívkám k Valentýnu srdce jako symbol lásky a také je rozdávají přátelům pro štěstí a přání. Podle mého názoru jsou LICITARI nejkrásnější chorvatský suvenýr, protože z nich vyzařuje láska a krása, stejně jako naše láska k našemu domovu Chorvatsku.
Každý, komu jsem je dal, měl na tváři široký úsměv. Každý rok je beru do Ameriky a dávám je přátelům k Vánocům nebo k narozeninám, nebo když něco pořádám.
Jsou nádhernou ozdobou na stole, ať už jde o propagaci chorvatského jídla, vína nebo kulturního dědictví. A můj vánoční stromek, ozdobený licitari, je jistě ten nejkrásněji nazdobený strom v Americe.
Moje kamarádka Silva Krajačić, která má v Samoboru obchod se suvenýry SRČEKO, vyrábí skleněná, keramická a dřevěná perníková srdce. Řemeslo SRČEKO bylo založeno v Samoboru v roce 2003 díky podnikatelskému nápadu Silvy Krajačić, která se rozhodla zajistit si živobytí vlastní výrobou suvenýrů.
Začátek řemeslné práce je založen na spolupráci se Samoborskou křišťálovou továrnou. Prvotní myšlenkou zakladatele bylo vytvořit z různých předmětů z křišťálového skla užitečné suvenýry prostřednictvím kreativní malby, inspirované bohatou samoborskou tradicí. Jejími oblíbenými motivy se stala licitární srdce, králus, lajbek a další motivy z tradičního života.
Vytrvalou prací a neustálým zdokonalováním se autorova díla brzy dostala daleko za hranice Samoborska. Dnes se malované sklo Silvy Krajačiće stalo nepostradatelným artiklem, který si mnoho návštěvníků Samoboru rádo bere s sebou jako trvalou vzpomínku. Obrázky na skle se speciálně zdobeným motivem licitárního srdce, do kterého lze vepsat vhodný text a personalizované vzkazy, jsou původní myšlenkou řemesla SRČEKO a jsou chráněny autorským zákonem.
Nemalé místo v nabídce řemesel SRČEKO má také malovaná keramika. Ručně malovaná keramika, perníková srdce, perníkové koně, keramické hrníčky, skleněné lahve a sklenice upoutají pozornost, protože každý z těchto suvenýrů je individuálně vytvořen, výsledkem autorovy momentální inspirace.
Stejně tak nabídku řemesel doplňuje vlastní vydavatelství suvenýrů. Patří sem především cenami ověnčená kniha „Jen Samobor“, která byla zařazena do Top Graphic Design Series pro rok 2012 v nejsilnější světové konkurenci, vytvořená ve spolupráci se slavným designérem Borisem Ljubičićem. Suvenýry pod autorskou ochranou řemesla SRČEKO jsou také sady „samoborských pohlednic“, bílých karet se samoborskými motivy s názvem „Samobor madarice“ a tématické nástěnné kalendáře.
Za svůj přínos k zachování tradice foukání skla v Samoboru byla Silva Krajačić dvakrát oceněna Zeleným květem Záhřebské župy a získala plaketu města Samobor.
Neopouštějte tedy Samobor bez SRČEKO.
Autorem nebo překladatelem tohoto článku je: Redaktor Karel Smolík
Zdrojem fotografií v tomto příspěvku je: pixabay.com, freepik.com nebo pexels.com
croatiaweek.com