Ovoce, které se kdysi nedalo vypěstovat v dalmatském vnitrozemí, je nyní hitem

Granátová jablka jsou nyní hitem v dalmatském vnitrozemí

Dříve bylo nemyslitelné pěstovat granátová jablka nebo šípky, jak je znají v Chorvatsku, v oblasti Dalmatského vnitrozemí.

Důvodem byly především nízké teploty během podzimu, zimy a časného jara v jižním vnitrozemí zázemí v regionu Dalmácie.

V posledních letech se však granátová jablka vysazují všude po celém regionu – od Imotského přes Sinj až po Knin a Drniš, Svobodná Dalmácie hlášeno.

Místní nyní vidí, jak se ve vnitrozemí Splitu daří odrůdám ovoce, které by kdysi nepřežily.

Granátovým jablkům se daří v horkých létech a mírných zimách. Optimální průměrná denní teplota pro růst je do 12°C. Zimní teploty mezi -11°C a -15°C jsou škodlivé a rostlina mrzne při -20°C. Problémem jsou podle něj i pozdní podzimní a časné jarní mrazy Zemědělský klub.

Granátové jablko je keř, který může dorůst až do výšky 3 metrů. Na jaře po vyrašení listů rozkvétají červené květy, které se později vyvinou v plody. Tyto plody dosahují své maximální velikosti v srpnu, začínají pomalu červenat a plně dozrávají v říjnu nebo listopadu.

Stromy vystavené dostatečnému slunečnímu záření a teplu produkují více květů a plodů, které bývají větší, lépe vybarvené a méně náchylné k štěpení.

Vegetace začíná v druhé polovině března a trvá 180 až 215 dní. Rostlina má dlouhou dobu květu, přičemž plody dozrávají 120 až 160 dní po odkvětu, v závislosti na odrůdě.

Pro půdu je zásadní dostatek vláhy v období intenzivního růstu kořenů na podzim a na jaře, stejně jako ve fázi růstu plodů a výhonků. Proto je nezbytné konzistentní rozložení srážek, nebo pokud to není možné, musí být zajištěno zavlažování.

Granátovým jablkům se nejlépe daří v hlubokých, dobře odvodněných hlinitopísčitých půdách bohatých na organickou hmotu (humus) a živiny. Nesnášejí však těžkou hlínu nebo příliš podmáčené půdy.