Stěhovavý pták jednou v Chorvatsku je potvrzen vyhynutí






  • podle chorvatského týdne
  • v

    Zprávy

štíhlý zobák curlew

Kadeřník štíhlozobý

Bylo potvrzeno vyhynutí kudrnatka štíhlého (Numenius tenuirostris), stěhovavého ptáka, který byl naposledy spatřen v Maroku v roce 1995.

Vědci zveřejnili analýzu potvrzující vyhynutí ptáka, který byl chován v západní Sibiři a zimoval podél Středozemního moře.

Jde o první známé vyhynutí ptačího druhu z kontinentální Evropy, severní Afriky a západní Asie.

Kudrnatka štíhlá kdysi navštívila Chorvatsko a nově zrekonstruované Přírodovědné muzeum v Záhřebu uchovává exemplář tohoto druhu, Asociace Biom řekl.

Červený seznam Mezinárodní unie pro ochranu přírody (IUCN) v současnosti zahrnuje 164 ptačích druhů, které od roku 1500 vyhynuly.

To je z 11 000 druhů, které hodnotí BirdLife International, globální odborník na ptáky. Publikace Červeného seznamu vznikla ve spolupráci mezi britskou Královskou společností pro ochranu ptactva (RSPB), BirdLife International, Naturalis Biodiversity Centre a British Natural History Museum.

štíhlý zobák curlew

Kadeřník štíhlozobý

Nicola Crockford, hlavní ředitel politiky RSPB, řekl:

„Toto je jeden z nejničivějších zpráv o ochraně přírody za minulé století a zasahuje do jádra toho, proč existuje partnerství RSPB-BirdLife – aby se zabránilo vyhynutí. Jedná se o první zaznamenané vyhynutí ptáka z kontinentální Evropy, severní Afriky a západní Asie na celém světě, k němuž došlo během našich životů. Jak můžeme očekávat, že země mimo Evropu budou chránit svůj druh, když to naše mnohem bohatší národy nedokázaly?

Zprávy o jeho vyhynutí následují po nedávném oznámení, že 16 dalších stěhovavých druhů kudrnatého bylo přeřazeno do vyšších rizikových kategorií na Červeném seznamu IUCN kvůli poklesu populace.

Přesné příčiny úbytku kudrlinky štíhlé nemusí být nikdy zcela pochopeny.

Pravděpodobné faktory však zahrnují rozsáhlé odvodňování rašelinišť v oblastech rozmnožování pro zemědělství, ztrátu pobřežních mokřadů v zimovištích a lov, zejména již redukovaných a fragmentovaných populací.

Mezi další potenciální přispěvatele by mohlo patřit znečištění, nemoci, predace a změna klimatu, ačkoli rozsah těchto dopadů zůstává nejistý.


Přihlaste se k odběru newsletteru Chorvatského týdne





Autorem nebo překladatelem tohoto článku je: Redaktor Karel Smolík
Zdrojem fotografií v tomto příspěvku je: pixabay.com, freepik.com nebo pexels.com

croatiaweek.com

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *