Pan, bůh milující hudbu a nejlepší tanečník mezi božstvy, se díky šikovným rukám restaurátorů a konzervátorů znovu objevuje ve své plné nádheře.
Velké schodiště Chorvatského hudebního institutu (HGZ) je jedním z nejvelkolepějších a nejikoničtějších historických schodišť v Záhřebu.
Slavnostně ji otevřel císař František Josef I. 14. října 1895, jak připomíná mramorová deska instalovaná na mezipatře.
Toto úžasné schodiště kdysi vedlo publikum do velkého sálu, kde se konaly některé z nejlepších záhřebských koncertů. Pozoruhodné je, že v roce 1926 doprovázel Igor Stravinskij svou sopranistickou přítelkyni Maju Strozzi-Pečić na klavír právě na tomto pódiu.
V současné době probíhají restaurátorské práce na velkém schodišti a ve velkém sále, které provádí firma Restaurator doo. Nejrozsáhlejší a časově nejnáročnější součástí projektu je odstranění pozdějších vrstev nátěrů ze stěn schodiště a zábradlí.
Přes složitost úkolu je zdrojem velkého zadostiučinění pro odborníky i nadšence, protože odhaluje historické skvosty interiéru HGZ, jako jsou harmonické nástěnné malby a jemné zlaté lemování štuků a stropních rozet.
„Ve velkém sále jsme identifikovali hranice původních nástěnných maleb, posoudili jejich stav a zaznamenali jejich charakteristiky. Při odstraňování vrstev bílé barvy jsme odkryli dvě propletené lakované vrstvy, výrazně se lišící kvalitou a zachovalostí.
Zajímavé je, že starší vrstva je technologicky kvalitnější, což přispělo k jejímu lepšímu stavu uchování. Netrpělivě očekáváme výsledky, které v následujících měsících dále odhalí skutečnou hodnotu a krásu historického interiéru HGZ,“ říká Igor Borić, kvalifikovaný restaurátor a konzervátor.
Komplexní úsilí plné výzev
Komplexní obnova a energetická obnova budovy HGZ, financovaná Ministerstvem kultury a médií prostřednictvím Národního plánu obnovy a odolnosti, probíhá podle plánu.
Hlavní architekt Roman Šilje nedávno provedl budovou vedení a členy dozorčí rady HGZ a informoval o aktuální fázi prací a klíčových krocích plánovaných do konce roku.
Mezi návštěvníky byli prezident HGZ Prof. Dr. Romana Matanovac Vučković, členové vedení Akademik Zoran Juranić, Prof. Umění. Anđelko Krpan a muzikoložka Marija Saraga a také člen dozorčí rady Prof. Umění. Dr. Marina Nováková.
„Jde o mimořádně náročný projekt a na každém kroku se setkáváme s novými výzvami. Budova HGZ je unikátní soubor dvou vzájemně propojených dolnoměstských paláců, postavených ve vysoce reprezentativním stylu konce 19. století. Jeho obnova respektuje veřejný účel, přizpůsobuje prostor modernímu využití a dodržuje předpisy o ochraně kulturního dědictví. Je to složitý podnik plný překvapení, který vyžaduje značné nasazení, ale zatím vše probíhá podle plánu – především díky skvělé spolupráci se všemi partnery zapojenými do procesu restaurování,“ zdůraznila Romana Matanovac Vučković.
Sdružení nejstarších občanů Chorvatska
Chorvatský hudební institut byl založen jako společnost hudebních nadšenců a jeho první členové se připojili v lednu 1827.
Do konce toho roku se v tehdy malém městě Záhřebu, které mělo asi 10 000 obyvatel, zapsalo 111 členů, což představuje 1 % populace!
18. dubna 1827 v sále Královské akademie (dnes Gymnázium Horního Města) poprvé koncertoval Society Orchestra složený ze svých členů.
Spolek byl poté oficiálně nazýván Societas Philharmonica Zagrabiensisale mezi místními byl často označován jako Musikverein. Toto datum je považováno za začátek činnosti organizace a slaví se jako Den HGZ.
HGZ je nejstarší chorvatské občanské sdružení, nepřetržitě fungující jako kulturní instituce. Zde byla založena první záhřebská hudební škola a hudební akademie. HGZ také hraje významnou roli při výchově amatérského hudebního umění a uchovávání své neocenitelné hudební knihovny a archivů.
Kromě komplexní renovace, která spojuje tradici a modernost, bude blízká budoucnost HGZ poznamenána dvěma významnými výročími: v roce 2026 uplyne 150 let od jejího vybudování a v roce 2027 oslaví 200 let od založení sdružení.
Autorem nebo překladatelem tohoto článku je: Redaktor Karel Smolík
Zdrojem fotografií v tomto příspěvku je: pixabay.com, freepik.com nebo pexels.com
croatiaweek.com