Dlouho očekávané změny cizineckého zákona byly konečně představeny veřejnosti a všechny informace, které v posledních měsících prosakovaly do médií, byly potvrzeny. Ubytování zahraničních pracovníků jako jedna z nejdůležitějších položek toho zákona není úplně definováno, ale teprve v následujících měsících se očekává nařízení, které by mělo vše vyjasnit.
Ministr vnitra Davor Božinović, jehož ministerstvo je nositelem tohoto zákona, vysvětlil, že ani v Chorvatské republice nemáme předepsané ubytovací podmínky pro chorvatské pracovníky. Pokud však někdo nabídne ubytování, aby přilákal zahraniční pracovníky do Chorvatska, ministerstvo bude mít do těchto informací přehled a inspekce bude mít na starosti kontrolu.
– Ministerstvo vnitra a ministerstvo práce přinesou přesné rozměry pro ubytování pracovníků na základě ubytovacích podmínek předepsaných pro sezónní pracovníky – řekl Božinović, uvádí Jutarnji list
Zaměstnavatelé, kteří pracovníkům poskytují ubytování, jsou povinni doložit, že je dostatečné jako podmínka pro vydání povolení k pobytu a zaměstnání, a to kvůli příkladům negativních praktik, které ministr označil za nehumánní.
Cizinecký zákon, který je po dobu následujících 15 dnů předmětem veřejné konzultace, uvádí, že ubytování pro zahraniční pracovníky musí být přiměřené, ale pouze v případě, že je zajistí zaměstnavatel.
Jinými slovy, pokud podepíše smlouvu, která neobsahuje doložku o ubytování, může stále přijet do Chorvatska a bydlet ve čtyřech metrech čtverečních, spát na palandě a sdílet koupelnu s deseti lidmi.
Pokud zaměstnavatel zahraničního pracovníka nenahlásí, skončí na černé listině a bude mu znemožněno další zaměstnávání cizinců. Za neregistrované pracovníky jsou považováni všichni, kteří nebyli včas zaregistrováni nebo nebyli zaregistrováni v systému, a tento úkol leží na zadní straně Státní inspekce, která bude muset určit, kdo porušuje.
– Černá listina bude jedním z předpokladů pro vydání kladného stanoviska chorvatským úřadem zaměstnanosti při podávání žádostí o vydání povolení k zaměstnání pro cizince. Pravidla, která budou brzy zveřejněna, předepisují sankce, které jsou drasticky vyšší, pokud zaměstnavatel bude porušování opakovat – řekl ministr práce, důchodového systému, rodiny a sociální politiky Marin Piletić, jehož ministerstvo se na sepsání změn podílelo.
Nový zákon by měl ukončit otevírání nových společností a agentur pro zaměstnávání zahraničních pracovníků zpřísněním podmínek pro získání kladného stanoviska CES. Bude nutné doložit kompetence zahraničních pracovníků pro deficitní povolání, což dosud nebylo povinné.
Podání žádostí bude rovněž omezeno v závislosti na velikosti zaměstnavatele, tedy firma s 50 zaměstnanci může podat maximálně 50 žádostí o zahraniční pracovní sílu. Sledován bude i obrat na účtu zaměstnavatele, právnická osoba tak musí dosáhnout obratu 10 000 eur měsíčně, fyzická osoba 15 000 eur za šest měsíců.
– Stávající poměr čtyř zahraničních pracovníků k jednomu domácímu pracovníkovi na trhu pracovních testů je nahrazen poměrem jedna ku šesti a pravidlo 1 ku 12 bude aplikováno na deficitní povolání, řekl Piletić.
Sladění se směrnicemi Evropské unie
Aby byl zákon harmonizován se směrnicemi Evropské unie o modré kartě, bude platit 48 měsíců od nabytí účinnosti nového zákona, oproti předchozím 24 měsícům. Cílem této položky zákona je zaměstnávání vysoce kvalifikovaných občanů třetích zemí.
Novinkou je také vydávání modré karty lidem, kteří prokáží své dovednosti praxí v ICT sektoru, a také je jim umožněna pružnější změna zaměstnavatele. Tím, že se přizpůsobí směrnici o sezónních pracovnících, získají povolení na devět měsíců namísto půl roku jako dosud. Prodloužila se také lhůta pro vydávání povolení pro digitální nomády z 12 na 18 měsíců.
Změny, které by měly usnadnit administrativní procesy, jsou určitě prodloužení pobytu a pracovního povolení pro zahraniční pracovníky z jednoho na tři roky a snadnější změny povolání a zaměstnavatele. Jako opatření na ochranu zahraničních pracovníků se zavádí povolená doba nezaměstnanosti po vypršení smlouvy.
– Do 60 dnů si pracovník, který má platné povolení, může najít nového zaměstnavatele, aniž by musel celý postup opakovat, což je značně komplikované a obnáší velké množství státních orgánů a spoustu práce – vysvětluje Božinović.
Zákon také zavedl institut směnek k zajištění návratu zahraničních pracovníků ze zemí s vízovým systémem. Kvůli odchodu zaměstnavatelů po příjezdu pracovníka do Chorvatska byl návrat pracovníka ponechán státním institucím.
Aby finanční zátěž návratu zahraničního pracovníka do jeho země nedopadla na státní rozpočet, je vystavena směnka ve výši jedné hrubé mzdy, která se aktivuje, pokud pracovník nenastoupí do práce. Jinými slovy, frivolní zaměstnavatelé, kteří nepřijmou zahraničního pracovníka, kterého pozvali do země, budou muset nést náklady na jeho cestu domů.
Prostřednictvím voucherového systému CES začnou také kurzy chorvatského jazyka, které pomohou zahraničním pracovníkům začlenit se do společnosti, nejen na trh práce. Odborář Krešimir Sever takovou praxi uvítal a dal názorný příklad, proč je studium jazyků z hlediska bezpečnosti při práci nesmírně důležité.
– Představme si situaci, kdy domácí pracovník křičí „padá trám“, a ten se směje, protože vlastně neví, co to znamená, dokud ho trám nezasáhne. Možná je to trochu karikované přirovnání, ale hovoří o tom, jak nezbytné je organizovat výuku chorvatského jazyka pro zahraniční pracovníky – řekl Sever.
Autorem nebo překladatelem tohoto článku je: Redaktor Karel Smolík
Zdrojem fotografií v tomto příspěvku je: pixabay.com, freepik.com nebo pexels.com
slobodnadalmacija.hr
