Chorvatský svaz výtvarných umělců Dubrovník a Galerie Flora vás zvou na vernisáž výstavy Berta Miloš IME, která se bude konat v neděli 3. března v 16:00 v Mediální knihovně Galerie Flora.
– Berta Miloš používá ve své tvorbě techniku vyšívání již řadu let. Tato mikroprocesuální performativní aktivita je ve své podstatě hluboce kontemplativní. Navlékání nití a stehů jehlou v určitém ustáleném pořadí je duševním zážitkem. Opakovatelnost a pomalost ruky nechává prostor pro hlubší zamyšlení nad světem a lidmi kolem nás.
Ke stavům duše, přírody, ticha i k bezprostřednímu vnímání prostoru, který ji obklopuje, bude Berta Miloš často odkazovat i prostřednictvím své poezie, kterou zhmotňuje nití na plátně. V jejích dílech dochází k relativizaci času, minulost i přítomnost ztrácí svůj zavedený řád.
Touto výstavou však Berta redukuje svůj předchozí výraz. Už nejde o poetické věty, které vyšila modrou nití na bílý podklad, někdy doplněné květinovou výzdobou, ale pouze o jména propojená stylizovanými a pixelovanými římskými hlavicemi. Něco podobného, co už dělala v technice koláže – asambláž ženských jmen, kamarádek a kurátorek, nyní přenese nití na plátno. A jména tentokrát nejsou náhodná a náhodná. To jsou jména dětí umělců jejích přátel a známých. Všechna plátna jsou stejně vysoká – 20 centimetrů a délka závisí na počtu písmen, která tvoří název. Jde celkem o 18 jmen: Andrija, Buga, Cvijeto, Ela, Enio, … a tak dále v abecedním pořadí.
Jde o jakousi klasifikaci, téměř lyrickou taxonomii, klasifikovanou podle určitých zásad a zaznamenávají se jména dětí, jejichž rodiče jsou umělci. Pokud existuje určitá legalita ve výběru jmen, řada sama předpokládá, že pozorovatel nutně nezná odkazovost pojmenovaného. Tato jména, oddělená a vyrobená technikou vyšívání, nyní žijí svým vlastním životem. Vyšívaná onomastika, která přesahuje sémantiku jmen a uniká z ní. Ke jménům můžeme přidat jakýkoli příběh, který si představíme. Můžeme je přeložit do jakéhokoli historického nebo budoucího času. Nyní se nám ale vnucuje materiálová stopa, kterou jehla na ortogonálním rastru látky zanechala. Tuto modrou stopu, přestože vykazuje grafické znaky, které nesou určitý čitelný význam, lze sledovat i jako jakési abstraktní řetězení symbolů, tedy převod těchto znaků do jiných vizuálních systémů.
Bertin asketický umělecký jazyk, jednoduchý ve svém opakujícím se vzhledu, v sobě nese celou řadu kódů, které komunikují na duchovní úrovni.
Grafický znak se stává impresí, otiskem okamžiku, kdy jehla uvízla v látce, a text je jen cvičením v kontemplaci. Pozorovatel zapomíná na označované, nehledí na to, co je prezentováno jako něco, co je mu dáno ke čtení, ale vytváří si vlastní abstraktní obraz – říká autorka předmluvy k výstavě Helena Puhara.
Berta Miloš se narodila 31. března 1972 v Dubrovníku. V roce 1990 absolvovala Školu užitého umění a designu v Záhřebu, katedru textilního designu. V roce 1995 absolvovala Fakultu textilní technologie v Záhřebu, obor textilní a oděvní design. Je členkou Chorvatského sdružení výtvarných umělců Dubrovník, Chorvatského sdružení nezávislých umělců a umělecké dílny Lazareti. Žije a pracuje v Dubrovníku. Od roku 1999 vystavuje samostatně i jako skupina na mnoha výstavách.
Výstavu, která začíná tuto neděli, je možné zhlédnout do 12. března každý den od 10 do 13 a od 16 do 19 hodin. Výstavu je možné zhlédnout i v jiném čase, pokud jsou dveře Florina domova otevřené, a zasláním e-mailu na adresu galerijaflora.dbk@gmail.com.
Autorem nebo překladatelem tohoto článku je: Redaktor Karel Smolík
Zdrojem fotografií v tomto příspěvku je: pixabay.com, freepik.com nebo pexels.com
slobodnadalmacija.hr
